Role žen v nacisty ovládaném Německu byla prostá, měly především rodit děti a starat se o domácnost. Německo představovalo v letech 1933 – 1945 silně patriarchální společnost, přičemž straničtí funkcionáři spojovali feminismus a ženskou emancipaci se „světovým židovstvem.“ V praxi se to negativně projevilo zejména poklesem počtu žen a dívek s vyšším vzděláním. Jestliže v době nástupu Adolfa Hitler k moci, v roce 1933 studovalo na německých univerzitách různé obory 128 000 děvčat, v roce 1938 jejich počty klesly o celých 60 % na 51 000. Na středních školách studovalo několik let před nacistickým uchopením moci na 437 000 dívek, v roce 1937 jich bylo ale již jen 205 000, podle svého Führera jednoduše nepotřebovaly pro svou roli manželky a matky vyšší vzdělání.

(Utužování těla mělo v budoucnu ulehčit dívkám porodit zdravé děti)

Struktura dívčích organizací pak vypadala obdobně jako u chlapců. Pro děvčata od 10 do 14 let existoval Jungmädelbund (Svaz mladých děvčat), starší od 14 do 18 let byly sdružovány v rámci Bund Deutscher Mädel (Svaz německých dívek). Svaz měl své svěřenkyně vychovávat právě zejména k rodinnému životu, mateřství a domácím pracím. Rozhodně to však neznamenalo, že by se s dívkami jednalo „v rukavičkách“. Stejně jako chlapci musely také ony nosit stejnokroje v podobě klasických sukní a blůz a na nohou měly pevné chodecké boty. Důraz se kladl na fyzickou přípravu, protože cvičení podle nacistů zvyšovalo šanci na bezproblémový průběh těhotenství a porod zdravých dětí. Dívky tedy musely cvičit, absolvovaly mnohakilometrové výlety do přírody a zúčastnily se různých sportovních soutěží a táborů.