Kulomet Browning M1919 – Druhá světová válka – druhasvetova.com

 

Kulomet Browning M1919

Základní technické údaje: M1919A4

Ráže: 7,62 mm, celková délka: 1 041 mm, délka hlavně: 610 mm, hmotnost: 14,06 kg, počáteční rychlost střely: 854 m/s, kadence: 400 – 500 ran/min, nabíjení: nábojový pás na 250 nábojů

Řada kulometů Browning  M1919 se od starších M1917 liší chlazením hlavně. Zatímco kulomety M1917 se vyznačovaly charakteristickým válcovým pláštěm vodního chladiče, novější kulomety M1919 měly hlaveň chlazenou vzduchem. Původně se měly nové hlavně používat především v tancích, jejichž výroba se ve Spojených státech právě rozbíhala, ale konec 1. světové války vedl ke zrušení zakázek na výrobu tanků a tím pádem i k odřeknutí původních M1919. Nakonec se vzduchem chlazený Browning vyvíjel dále k provedení  M1919A1, M1919A2 (  pro americkou jízdu  ) a poté M1919A3. Celková produkce prvních provedení nedosáhla nijak závratných počtů. Situace se změnila se vznikem provedení M1919A4. Do konce roku 1945 dosáhl celkový počet vyrobených zbraní čísla 438 971. Ve výrobě se pokračovalo i po skončení 2. světové války.

M1919A4 se vyráběl především pro pěchotu. Vydobyl si pověst prvotřídního těžkého kulometu, schopného dlouhodobé střelby dávkou a snášejícího všechny druhy nedůstojného zacházení. Vedle pěchotní verze se vyvinulo speciální provedení pro použití v tancích, označené M1919A5. Vznikl také speciální typ M2 pro vzdušné síly Spojených států. Kulomet se v letadlech umisťoval do pevných lafet nebo na oběžné lafety na místech pozorovatelů. Námořnictvo Spojených států mělo vlastní provedení kulometu M1919A4, označované jako AN – M2. Kulomet se vyráběl v řadě verzí a velmi dlouhou dobu. Při výrobě se postupně zaváděly mnohé menší či větší změny a úpravy konstrukce nebo organizace výroby.

Základní pojetí zůstalo u všech provedení řady M1919 stejné. Kulomet pracoval na principu krátkého zákluzu hlavně. Uzamčení závěru zajišťoval klín posuvný ve vertikální rovině. Samostatný zákluz závěru byl zrychlen urychlovačem. Náboje podával ocelový nebo plátěný nábojový pás. Kulomet se obvykle umisťoval na trojnožku. Používal se v kombinaci s nejrůznějšími typy trojnožek, běžnými pěchotními počínaje a rozměrnými a složitými protiletadlovými lafetami konče. Kulomet se často montoval na nejrůznější vozidla, lehké terénní Jeepy a cisternové vozy nevyjímaje. K upevnění kulometu na vozidlech sloužily oběžné lafety nebo lafety s kulovým čepem.

Zřejmě nejzajímavější variantou kulometu řady M1919 bylo provedení M1919A 6. Jednalo se o druh lehkého kulometu, jehož účelem bylo posílení palebné síly pěchoty, které až do zavedení M1919A6 zajišťovaly automatické pušky BAR a opakovací pušky. Kulomet M1919A6 vznikl v roce 1943. V podstatě se jednalo o M1919A4 opatřený zvláštně tvarovanou ramenní opěrou, dvojnožkou, nosnou rukojetí a lehčí hlavní. Výsledek byl dosti hmotný lehký kulomet, jehož výhodou byla rychlá výroba v již zařízených továrnách. Nevýhodou byla celková nepraktičnost zbraně. K výměně rozpálené hlavně bylo třeba s sebou mít zvláštní palcové rukavice. Přesto se M1919A6 vyráběl ve velkých počtech, do ukončení výroby jich vzniklo 43 479. U jednotek se osvědčil lépe než automatická puška BAR.

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      design by Jakub M.             admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt