Pušky Mosin-Nagant – Druhá světová válka – druhasvetova.com

 

Pušky Mosin – Nagant

Základní technické údaje: Mosin – Nagant vz. 1891/30

Ráže: 7,62 mm, délka: 1,232 m, délka hlavně: 729 mm, hmotnost: 4 kg, počáteční rychlost střely: 811 m/s, zásobník: na 5 nábojů

Koncem 80. let 19. století se rozhodla ruská armáda nahradit své jednoranné pušky Berdan opakovacími puškami. Nová zbraň ruské armády v sobě spojovala nejlepší prvky konstrukcí bratří Nagantů z Belgie a ruského kapitána Mosina. Dostala název Mosin – Nagant vzor 1891. S touto zbraní carská armáda vyrážela do bitev až do roku 1917. Vzor 1891 potom do své výzbroje přijala i nová Rudá armáda, vytvořená po převratu na podzim 1917. Puška sloužila ještě mnoho let poté.

Puška vzor 1891 používala náboj ráže 7,92 mm. Měla poměrně dobrou konstrukci. Točný válcový závěr se skládal ze sedmi součástí. Jednořadá nábojová schránka na čtyři náboje měla výklopné dno. Nabíjela se pásky na pět nábojů, pátý náboj se zasouval přímo do nábojové komory. Náboje ve schránce přidržovala odpružená zádržka, která zároveň plnila úlohu vyhazovače. Puška vzor 1891 byla účelná,  i když  poměrně dlouhá zbraň. Bodák měl křížovou špičku, která se používala také při rozebírání zbraně. Původní vzor 1891 měl hledí kalibrováno v arsinech, což byla stará ruská délková jednotka odpovídající 0,71 m. Po roce 1918 se mířidla kalibrovala v metrických jednotkách. V roce 1930 byl zahájen modernizační program starých pušek, nově vyráběné zbraně již používaly všechny zavedené inovační prvky.

Nové provedení vzor 1891/30 bylo poněkud kratší než původní a uplatnily se u něj některé prvky vedoucí ke zjednodušení výroby. Vzor 1891/30 byl nejrozšířenější opakovací puškou Rudé armády v období 2. světové války. Na jeho bázi vznikla i ostřelovačská verze s dalekohledem, jiným zvláštním vybavením byl granátomet a tlumič hluku výstřelu. Opakovačky Mosin – Nagant se vyráběly také jako krátké karabiny pro jezdectvo a další uživatele. První z nich byla Mosin – Nagant vzor 1910, mnohem později následoval vzor 1938. V roce 1944 byl zaveden vzor 1944, který se od předchozího vzoru 1938 lišil pouze bodákem sklopným podél předpaží. Pušku Mosin – Nagant používali také Finové, Poláci a také Němci.

Němci se v letech 1941 – 1942 zmocnili značných počtů sovětských opakovaček, z nichž mnohé použili k vyzbrojení druhosledových jednotek a vojenské policie. Většinou se jednalo o pušky vzoru 1891/30, které Němci označovali Gewehr 254 ( r ). V roce 1945 došlo na uplatnění starých pušek vzor 1891, které se staly výzbrojí jednotek Volksturmu pod označením Gewehr 252 ( r ). Puškami vzor 1891/30 byly vyzbrojeny mnohé jednotky rozmístěné na Atlantickém valu. Se zavedením automatických pušek v poválečných letech opakovačky Mosin – Nagant z výzbroje sovětské armády rychle zmizely. Určitá část zbraní byla nabídnuta k prodeji do zahraničí, většina však skončila ve skladech. Do dnešních dnů zůstaly v aktivní službě krátké příruční karabiny, především v Číně a na Dálném východě. Mnohé z nich se uplatnily jako výzbroj partyzánských skupin a osvobozeneckých armád.

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      design by Jakub M.             admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt