Samopaly MP 34 a MP35 – Druhá světová válka – druhasvetova.com

 

Samopaly MP 34 a MP 35

Základní technické údaje: MP 35

Ráže: 9 mm Parabellum, celková délka ( standardní model ): 840 mm, délka hlavně: 200 mm, hmotnost nabité zbraně: 4,73 kg, počáteční rychlost střely: 365 m/s, kadence: 650 ran/min, nabíjení: krabicový zásobník na 24 nebo 32 nábojů

Na první pohled připomínaly samopaly MP 34 a MP35 své předchůdce MP 18 a MP 28. Ve skutečnosti se však v mnoha směrech lišily. Snadno přehlédnutelnou změnou bylo přemístění zásobníku, který u MP 18 a MP 28 vyčníval z levé strany pouzdra závěru, zatímco u MP 34 a MP 35 měl své místo na pravé straně. Jinak řešený byl i spoušťový mechanismus. Samopaly MP 34 a MP 35 měly jednospoušťové ústrojí, u kterého se režim střelby volil stiskem horní nebo spodní části spouště – stiskem horní části zbraň střílela jednotlivými ranami, stlačením dolní části, dávkou. Samopal MP 34 navrhli bratři Bergmannové. Starší MP 18 jim nepochybně posloužil jako základ, který vylepšili. Výroba prvních samopalů se vzhledem k zákazu výroby automatických zbraní v Německu uskutečnila v Dánsku, ale později se přesunula do Německa.

Nejdříve se objevil model MP 34, jehož vylepšením později vznikl MP 35, který se nakonec vyráběl v podstatně větších počtech. Výroba zprvu běžela pomalým tempem. Největšími zákazníky byly státy jako Etiopie nebo Švédsko. S počátkem občanské války ve Španělsku odbyt prudce stoupl a společnost rychle dobyla pozici nejvýznamnějšího výrobce samopalů. MP 35 se vyráběl ve dvou provedeních, s kratší a delší hlavní. V příslušenství zbraně nechyběl ozub pro upevnění bodáku a lehká dvojnožka. Pozoruhodným způsobem bylo u samopalu MP 35 vyřešeno napínání závěru. Závěr postrádal obvyklou napínací páku, pevně spojenou se závěrem a vyčnívající z jeho boku. Místo toho se závěr napínal pákou na zadním čele pouzdra závěru. Páka se ovládala obdobným sledem úkonů jako u závěru opakovací pušky Mauser 98. Tento systém kromě jiného účinně bránil pronikání nečistot do nitra zbraně. Samopaly MP 34 a MP 35 byly velmi spolehlivé zbraně, ačkoli poněkud těžší než většina jejich současníků.

Vysoká spolehlivost samopalů MP 35 vzbudila zájem u Waffen – SS, které se nakonec staly jeho největším odběratelem. Waffen – SS se vždy snažily mít vlastní zdroje výzbroje, nezávislé na německé armádě. Od konce roku 1940 veškerá produkce samopalů MP 35 směřovala k jednotkám SS. Samopal se vyráběl až do roku 1945. MP 34 a MP 35 se donedávna používaly v různých koutech světa. Mnohé sloužily u policejních sil v jižní Americe. Se samopaly se lze občas setkat i na Dálném východě. Důvodem této dlouhověkosti je nepochybně velmi kvalitní výroba. Prakticky všechny součásti zbraní se vyráběly obráběním. Ve většině zemí je dnes MP 35 vysoce ceněným sběratelským exemplářem. Velká část vyrobených zbraní nese rozlišovací značky jednotek SS.

 

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      design by Jakub M.             admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt