Základní technické údaje: modello 38

Ráže: 7,35 mm, hmotnost: 3,4 kg, rozměry: délka 1 020 mm, délka hlavně: 538 mm, úsťová rychlost střely: 757 m/s, dostřel: 900 m, nabíjení: nábojová schránka na 5 nábojů

Jméno podplukovníka Salvatora Carcana zůstává spjato s výrobní řadou italských opakovacích pušek. Ranná verze z roku 1891 vycházela z rakouského systému Mannlicher a používala munici 6,5x52 mm v šestiranných zásobnících. Vzniklo mnoho variant, ale až puška z roku 1938 přinášela výraznější změnu v podobě nové munice 7,35x51 mm.

Výkonnější náboje měly zlepšit dostřel i přesnost, avšak italský průmysl nedokázal zbraň ani munici vyrábět v dostatečných počtech. To způsobovalo logistické potíže, a tak se v roce 1940 produkce vrátila k původní ráži 6,5 mm. Část ze zhotovených 285 000 pušek zbrojovky zpětně přestavily na staré náboje, přičemž zbraně  ráže 7,35 mm užívaly především italské jednotky na východní frontě.

Asi 94 500 kusů pušek Carcano ráže 7,35 mm exportovali Italové do Finska, které je v bojích Zimní války používalo zejména u týlových a zabezpečovacích jednotek. Některé se ale také dostaly k prvoliniovým útvarům. Velkým zásobovacím problémem však bylo netypické střelivo. Hledí pevně fixované na vzdálenost 300 m navíc nevyhovovalo finské taktice. Jakmile vypukla v létě 1941 tzv. Pokračovací válka mezi Finskem a Sovětským Svazem, velení stáhlo italské pušky z první linie, a přidělilo je námořnictvu, útvarům protiletadlové a pobřežní obrany a posádkám na finském území.