Lehký kulomet ZB vz. 26 a vz. 30 – Druhá světová válka – druhasvetova.com

 

Lehký kulomet ZB vz. 26 a vz. 30

Základní technické údaje: ZB vz. 26

Ráže: 7,92 mm, celková délka: 1 161 mm, délka hlavně: 672 mm, hmotnost: 9,65 kg, počáteční rychlost střely: 762 m/s, kadence: 500 ran/min, nabíjení: zásobník na 20 nebo 30 nábojů

Se vznikem Československa v roce 1918 se uprostřed Evropy objevil průmyslově vyspělý stát, ve kterém se kromě jiných rozvíjela i zbrojní výroba. Počátkem 20. let byla v Brně založena společnost nesoucí název Československá zbrojovka. Jejím programem byla konstrukce a výroba všech druhů ručních palných zbraní. Jedním z raných výrobků byl lehký kulomet ZB vz. 24 s krabicovým zásobníkem. Ten však dospěl pouze do stádia prototypu. Poté společnost představila lehký kulomet ZB vz. 26, který z projektu kulometu vz. 24 převzal některá technická řešení. ZB vz. 26 se okamžitě po svém uvedení na trh stal velmi úspěšnou zbraní a zůstal nejinspirativnějším zástupcem svého druhu až do dnešní doby

zb26_1.jpg

.

ZB vz. 26 fungoval na principu odběru prachových plynů. Pod hlavní měl dlouhý plynový píst, proti kterému se seřiditelným kanálkem, umístěným přibližně v polovině délky hlavně, odváděly prachové plyny. Tlakem plynů se píst zatlačil dozadu. Přitom se odemkl závěr, sestávající z výklopného závorníku a nosiče závorníku v prodloužení pístu. Píst zároveň tvořil základní prvek uzamykacího a bicího mechanismu. Střelivo se do nábojové komory zasouvalo z krabicového zásobníku, nasazovaného z horní strany zbraně. Při konstruování kulometu se kladl důraz na snadnou rozebíratelnost, nenáročnou údržbu a jednoduché ovládání při střelbě. Hlaveň byla chlazená vzduchem pomocí žeber po celé své délce, dala se snadno a rychle vyměnit.

Kulomet vz. 26 se stal zavedenou zbraní československé armády. Brzy se stal úspěšným vývozním artiklem. Vyvážel se do řady států, například Číny, Jugoslávie a Španělska. Nástupcem ZB vz. 26 se stal mírně vylepšený typ, lehký kulomet ZB vzor 30. Koncepce obou zbraní byla identická, vz. 30 se od svého předchůdce lišil především způsobem výroby a provedením některých součástí vnitřního mechanismu. Stejně jako vz. 26 byl i vz. 30 vývozně úspěšný. Mnohé zbraně odebraly země jako Írán nebo Rumunsko. V řadě zemí se vz. 26 vyráběl licenčně. V roce 1939 patřily kulomety vz. 26 a vz. 30 mezi nejrozšířenější zbraně svého druhu na světě.

Dobývání Evropy zahájilo Německo obsazením Československa. Kulomety  ZB vz. 26 a ZB vz. 30 byly zařazeny do německé výzbroje jako MG 26 ( t ) a MG 30 ( t ). Kulomety se po určitou dobu nadále vyráběly v brněnském závodě, aby pomohly uspokojit poptávku po zbraních ze strany německých ozbrojených sil. Kulomety sloužily po celém světě, staly se dokonce standardní německou výzbrojí civilní i vojenské policie. Kulomet svým pojetím značně ovlivnil i další konstrukce. Jeho kopie vznikla v Číně, Japonsku a také ve Španělsku kde se vyráběly pod označením FAO. Stal se také východiskem při návrhu britského kulometu Bren. Vlastní variantu kulometu vyráběla i Jugoslávie. Slabou stránkou ZB vz. 26 byla značná výrobní náročnost, neboť většina jeho součástí se vyráběla obráběním. Díly kulometu však byly na druhou stranu robustnější a méně náchylné k poškození. Československé kulomety vz. 26 a vz. 30 byly a stále jsou vynikajícími zbraněmi.

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      design by Jakub M.             admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt