Německé tankové eso nalezeno • Druhá světová válka • druhasvetova.com

 

Nalezení německého tankové esa

 

9. dubna 2013 se široká veřejnost dozvěděla o nálezu kosterních ostatků nejúspěšnějšího německého tankového esa Kurta Knispela a dalších německých vojáků u hřibovní zdi v obci Vrbovec nedaleko Znojma. Kurt Knispel, československý občan německé národnosti, pocházel z vesničky Salisov ( německy Salisfeld ) u Zlatých Hor. V roce 1940 byl odveden do Wehrmachtu. Snad pro jeho malý vzrůst jej poslali k tankistům, kde se z něj postupně stalo mnohonásobné tankové eso. V bojích na východní i západní frontě se mu prokazatelně podařilo zničit 168 nepřátelských tanků. Poslední boje prožil v oddílu těžkých tanků Feldherrnhalle na jižní Moravě.

Místo Knispelova posledního boje a datum jeho těžkého zranění s následným úmrtím se liší jak v deníku velitele 503. oddílu těžkých tanků von Diest - Körbera, tak v oficiálních záznamech Lidového německého spolku péče pro válečné hroby. Podle jednoho zdroje měl být zraněn u vesnice Stronsdorf v Dolním Rakousku, která leží v blízkosti hranic nedaleko Jaroslavic. Další verze hovoří o zranění v boji u obce Vlasatice.

( Možná i kvůli malé postavě byl Knispel přijat do řad německé Panzerwaffe )

Dne 26. dubna 1945 zaútočily jednotky Rudé armády od Mušova na obec Pasohlávky s cílem vytvořit nástupiště k útoku na Miroslav. Narazily na tuhý odpor a po těžkých bojích na kótě Hradisko byly zatlačeny zpět. Další útok byl naplánován na 30. duben směrem na Novou Ves a Němci zároveň zahájili protiútok od Vlasatic. Právě této akce se měla zúčastnit jednotka těžkých tanků Königstiger z oddílu Feldherrnhalle, vedená Kurtem Knispelem. V deníku velitele 503. oddílu těžkých tanků je uvedeno: Dne 30. dubna jsme v prostoru Nová Ves až Vlasatice odrazili několik ruských útoků a zničili 10 sovětských tanků. Sami jsme však ztratili 2 Královské tygry i s jejich veliteli – Feldwebelem Knispelem a Feldwebelem Skodou.“

Celá událost se měla odehrát následovně: Knispelův tank Sověti v boji znehybnili. Jeho spolubojovník Skoda mu jel pomoci s vyproštěním. Skoda však byl, když se objevil v průlezu tanku, zasažen ruským odstřelovačem a na místě zemřel. Knispel měl převzít velení jeho stroje, ale vzápětí tank zasáhla palba a on utrpěl těžké zranění. Podle jiné verze jej měla při přelézání na druhý stroj zasáhnout kulometná dávka do břicha. Boj měl proběhnout na kótě 206 u Nové Vsi. Verzi o jeho zranění u rakouské obce Strondorf podporuje záznam z kroniky 503. těžkého tankového oddílu: „Vrbovec ( německy Urbau ) je pohřební místo úspěšného střelce Kurta Knispela, 1/503, který byl 29. 4. zraněný u Strondorfu a zemřel na Hlavním polním obvazišti v Urbau. Tam byl na obecním hřbitově pohřben.“

( Poslední boj svedl Knispel na těžkém Königstigeru )

S odstupem času vzniklo několik verzí o místu a datu Knispelova úmrtí. Jediné, co se vždy shoduje, je místo a datum úmrtí – Vrbovec, 28. duben 1945. Je však podivné, že datum německého protiútoku 30. dubna dokládají Němci i Sověti, i když tehdy byl Knispel oficiálně již dva dny mrtev. Je tedy možné, že k jeho zranění došlo u rakouské obce Strondorf, protože i vzdálenost na polní obvaziště ve Vrbovci je kratší. Tomu ale zase odporuje fakt, že druhý velitel Feldwebel Skoda je pohřben v Suchohrdlech u Miroslavi.

Existence bývalého německého polního hřbitova v obci Vrbovec je již dlouho známá. Exhumaci předcházel terénní výzkum, který určil místo uložení ostatků. Podle německých záznamů se zde mělo nacházet 12 – 22 pohřbených. V německé kronice obce je zaznamenáno 19 pohřbených. Hroby označovaly kříže se jmény a uprostřed stál velký dřevěný kříž. Podle pamětníků, kteří osídlili obec po roce 1945, trval tento stav do roku 1948. K samotné exhumaci došlo 8. – 10. dubna 2013. Účelem pátrání bylo vyzdvižení ostatků vojáků, kteří zemřeli koncem 2. světové války v místní obecné škole, v níž byl umístěn polní lazaret.

( Tankové eso Kurt Knispel ve velitelské věžičce těžkého tanku PzKpfw VI Tiger I )

Celkem došlo k exhumaci 20 lidských ostatků, pochovaných v jednotlivých hrobech v hloubce cca 120 cm. U kosterních ostatků bylo nalezeno 14 identifikačních známek, vyrobených většinou ze zinku, hliníku nebo železa, z nichž se některé podařilo po základním očištění přečíst hned na místě. Většina vojáků byla pohřbena v celtách nebo ve spodním prádle. Hrob Kurta Knispela byl nalezen 9. dubna 2013 ve 13:20. Byl pohřben pouze v nátělníku a u pravého zápěstí měl polovinu nerezové identifikační známky. Bylo na ní vyraženo osobní číslo vojáka – 812, krevní skupina A a zkratka jednotky 4 Pz.Ers Abt 15 ( 4. rota záložního tankového oddílu 15 ). V této jednotce Knispel v roce 1940 prodělal výcvik.

Obličejovou část hlavy měl překrytu zbytkem tlakového obvazu. Po jeho sejmutí bylo zjištěno vážné zranění mezi obličejovými oblouky a podélné praskliny na čele lebky. Část kostí mezi očima chyběla. Další zranění v oblasti břicha nebyla patrná. Při odborném vyzvednutí ostatků byla v dutině lebeční objevena ocelová střepina, která způsobila uvedená zranění. Antropologická analýza prokázala, že zkoumané kosterní pozůstatky patří muži ve věku 20 – 24 let. Byl středně robustní postavy, vysoký 164,3 cm. Zde se údaj od dřívějších záznamů, které udávají Knispelovu výšku 160 cm, liší. Tento údaj ale pocházel z doby odvodu jmenovaného do armády, a protože se jednalo o mladého člověka ve vývinu, mohl během dalších let dorůst. V oblasti břicha nebylo nalezeno žádné poškození střelným nebo jiným zraněním. Našla se ale zhojená zlomenina jednoho bederního obratle. Ke zranění mohlo dojít buď silným úderem, nebo se jedná o únavovou zlomeninu při námaze. Při nabíjení kanonu v tanku za boje se takový úraz mohl stát.

Poškození lebky odpovídá zásahu střepinou do oblasti plošky nad kořenem nosu, jejíž část chybí. Tímto silným úderem došlo ke frakturám. Po tak rozsáhlých poraněních dochází jednak k přímého poškození mozku a jednak k jeho otoku. Přestože zásadní význam má poškození měkkých tkání, které se nedochovaly, lze konstatovat, že nález odpovídá známým okolnostem zranění a následného úmrtí. Vedlejším zjištěním je horší stav chrupu s kazy ošetřenými amalgamovými plombami a s několika cystami. Knispel tak patrně trpěl opakovanými bolestmi zubů. Následně provedená prostorová počítačová rekonstrukce lebky se shoduje v obecných rysech s tvarem a uspořádáním zubů podle dochovaných fotografií Kurta Knispela.

 

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      design by Jakub M.             admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt