Když 19. června 1936 nastupoval bývalý světový šampion v těžké váze, Němec Max Schmeling, proti doposud neporaženému černošskému boxerovi Joe Louisovi, sázelo se na to, že Němec nevydrží do 7. kola.

Zápas se však vyvíjel zcela jinak. Už ve 4. kole šel Louis k zemi a během 12. kola mu Schmeling uštědřil těžký knockout. Zrodila se sporovní senzace. V Německu se z Maxe stala legenda, které využil i nacistický režim. Noviny SS Das Schwarze Korps napsaly, že Schmelingovo vítězství nebylo jen sportem, bylo otázkou prestiže rasy. Po zápase přispěchal se svým blahopřáním nejen ministr propagandy Joseph Goebbels ale i sám Adolf Hitler. Ten navíc nechal Schmelingově ženě, slavné československé herečce Anně Ondrákové, poslat kytici. Schmeling rovněž obdržel pozvánku na oběd do Říšského kancléřství, z Ameriky přicestoval na palubě vzducholodi Hindenburg.

( Světový šampion v těžké váze Max Schmeling pózuje fotografům )

Návštěva u Hitlera udělala z boxera v očích mnoha Němců nacistu, nebo přinejmenším jejich podporovatele, skutečnost ale byla úplně jiná. Již v roce 1935 Schmeling odmítl Hitlerovo naléhání, aby se zbavil svého amerického trenéra s židovskými kořeny Joea Jacobse, a stejně tak nechtěl slyšet ani o rozvodu s Anny Ondrákovou. Boxer nikdy nevstoupil do NSDAP a až dlouho po válce vyšlo najevo, že během Křišťálové noci 9. listopadu 1938 u sebe ukryl dva židovské mladíky, kterým poté pomohl uprchnout z Německa.

Max Schmeling v červnu 1938 jasně prohrál odvetný zápas s Joe Louisem, tím se ocitl v nemilosti u svých mocipánů a když v září 1939 vypukla 2. světová válka obdržel povolávací rozkaz a to i přesto, že mu bylo 35 let a jiných slavných sportovců či známých osobností se odvody netýkaly. Nejprve byl přidělen k protiletadlovým dělostřelcům ve Východním Prusku, ale v létě 1940 dostal rozkaz hlásit se ve výcvikovém středisku německých výsadkářů. Ze Schmelinga se tak stal paragán a jeho bojový křest proběhl během operace Merkur, tedy během kombinované výsadkové operace na Krétě v květnu 1941.

( Max Schmeling již jako Fallschirmjäger )

Při seskoku měl bývalý boxer stěstí v neštěstí. Jeho Junkers Ju 52 sice zasažen nebyl a seskočil do vinice, která mu poskytla dobré krytí, ale při dopadu si poranil koleno a obnovil zranění zad ( záda si poranil během odvetného zápasu s Louisem ). Následně se dostal do nepřátelské palby. Plížil se vinicí až únavou a bolestí ztratil vědomí. Probral se až druhý den v německé polní nemocnici. Po krátkém léčení dostal úkol eskortovat jednoho britského zajatce do nedalekého městečka, ale protože sám trpěl bolestmi na frontu se již nevrátil.

Londýnské Timesy 30. května 1941 napsaly, že slavný německý boxer padl na Krétě. Němci tuto informaci ihned dementovali a Goebbels se rozhodl událost využít coby důkazu o lživosti britských médií. Byla uspořádána tisková konference, které se zúčastnili i američtí novináři ( USA ještě samozřejmě nebyly s Německem ve válce ). Schmeling jim prozradil, že dostal úplavici a to pravděpodobně poté, co vypil zkyslé kakao a na dotaz ohledně možných britských válečných zločinů odpověděl, že neví o žádných krutostech vůči německým zajatcům. Kromě toho dodal, že Britové jsou dobří bojovníci.

Joseph Goebbels zuřil a chtěl Schmelinga poslat před lidový soud. Nad Maxem měl však moc jen vojenský tribunál, kam po uzdravení světový šampion opravdu putoval. Soudce však po dlouhém výslechu rozhodl, že případ vlastně neexistuje a Schmelinga osvobodil. Max Schmeling, držitel Železného kříže II. třídy, byl z německé armády propustěn v dubnu 1943. Za tři a půl roku v uniformě Třetí říše strávil na frontě dva dny, zemřel ve Wenzendorfu v únoru 2005 ve věku 100 let. Celkově se v ringu postavil k 70 zápasům, 56 vyhrál, 40 z nich stylem KO.