Základní technické údaje: Bergepanther

Posádka: 5, hmotnost: 42 t, rozměry: délka 8,153 m, šířka 3,276 m, výška 2,74 m, pohonná jednotka: zážehový motor Maybach HL 210 P 30 o výkonu 478,7 kW ( 642 k ), výkony: nejvyšší rychlost na silnici 32 km/h, dojezd na silnici 169 km, výzbroj: kulomet ráže 7,92 mm v přední části korby + některá vozidla jeden 20 mm kanon

V prvních válečných letech německá armáda pro odtažení nepojízdných nebo poškozených tanků používala 18tunový tahač SdKfz 9/1 a 9/2. S novými tanky Tiger a Panther si však nedokázaly poradit ani nejtěžší německé polopásové tahače. K odtažení tak těžké techniky bylo potřeba tahače složitě spojovat do tandemu nebo jinak zajistit jejich koordinovanou činnost v náročném terénu. Někdy se však dvojice rozměrných polopásových tahačů k odtahovanému vozidlu ani nedostala. Jediným uspokojivým řešením vyproštění a odtažení těžkých tanků byl vývoj nového vyprošťovacího prostředku s odpovídající nosností. Některé z jednotek, které jako první získaly tanky Tiger, přestavěly několik svých strojů na vyprošťovací vozidla. Místo kanonu měly vyprošťovací tanky ve věži výkonný naviják. Touto přestavbou se však ztrácel palebný potenciál výkonné zbraně, navíc tanky Tiger byly vždy nedostatkovým zbožím. Nakonec bylo rozhodnuto za základ pro stavbu nového vyprošťovacího prostředku použít tank Panther.

Nové vozidlo neslo označení SdKfz 179 Bergepanther nebo Bergepanzer Panther. První z nich vstoupil do služeb armády v roce 1943. Zpočátku se ke stavbě používaly dřívější modely bojových tanků Panther. Při přestavbě se z tanku sňala věž a demontovalo vybavení bojového prostoru. Věž nahradila otevřená pevná nástavba, ve které byl umístěn velký a výkonný naviják. Dokonalého využití tažné síly navijáku se dosahovalo pomocí rozměrné opěrné ostruhy na zádi vozidla. Při práci se ostruha spustila na zem, potom se s tankem zacouvalo k vyprošťovanému vozidlu a ostruha se zaryla do země, kde působila jako stabilizační kotva při práci s navijákem ( tažné lano mělo vyvedení přes záď tanku ). Díky ostruze a výkonnému navijáku dokázal Bergepanther vyprostit i ta nejtěžší vozidla. Na tanku se vezlo další náčiní, včetně lehkého jeřábového výložníku na levé straně korby, který se používal při provádění oprav na bojišti.

První Bergepanthery jednotky dostaly na jaře 1944. Jejich výroba probíhala u firmy Demag v Berlíně. Do konce války se jich vyrobilo 297, ne všechny však měly kompletní vyprošťovací vybavení. Vzhledem k problémům s dodávkami součástí některá vozidla neměla stabilizační ostruhu, což je v podstatě degradovalo na běžné odtahové prostředky. Bez ostruhy byly možnosti strojů značně omezené. Z mnohých neúplných Bergepantherů se nakonec demontoval naviják a stroje nadále sloužily jen jako transportní prostředky střeliva a jiného vojenského materiálu. Standardní Bergepanthery však byly nedostižné. Ve výzbroji je měly především jednotky s tanky Panther, Tiger a Königstiger. Posádku tanku tvořilo pět mužů. Z původní výzbroje si tank zachoval kulomet ráže 7,92 mm umístěný v přídi korby. Mnohé byly dále vyzbrojeny 2 cm kanonem montovaným na lafetě v přední části nástavby. Lafeta umožňovala kanon použít ke střelbě proti vzdušným i pozemním cílům. Při svém zavedení do výzbroje patřily Bergepanthery mezi nejmodernější prostředky svého druhu. Vznikly sice přestavbou existujícího typu tanku, díky vybavení navijákem a ostruhou a celkovému řešení však byly jednoznačně nejlepšími odtahovými a vyprošťovacími prostředky vytvořenými během 2. světové války.