SdKfz 231 (8 – Rad) – Druhá světová válka – druhasvetova.com

 

SdKfz 231 ( 8 – Rad )

Základní technické údaje: Schwerer Panzerspähwagen SdKfz 231 ( 8 – Rad )

Posádka: 4, hmotnost: 8,3 t, rozměry: celková délka 5,85 m, šířka 2,20 m, výška 2,34 m, pohonná jednotka: zážehový vodou chlazený motor Büssing – NAG L8V – Gs o výkonu 150 k ( 112 kW ), výkony: nejvyšší rychlost na silnici 85 km/h, dojezd na silnici 270 km, dojezd v terénu 150 km, brodivost 1,0 m, stoupání 30°, svislá překážka 0,5 m, příkop 1,25 m, pancéřování: až 30 mm, výzbroj: 20 mm kanon KwK 30 nebo KwK 38 + kulomet MG 34 ráže 7,92 mm

Téměř ve stejnou dobu, kdy rozšiřovaná německá armáda dostala první šestikolové obrněné transportéry, dospěly výzbrojní orgány generálního štábu k závěru, že tato vozidla nemůžou armádě dlouhodobě vyhovovat. Původní šestikolové SdKfz 231 měly nízký výkon motoru a možnosti jejich uplatnění v obtížných terénních podmínkách byly omezené. Vojáci požadovali osmikolové obrněné vozidlo s motorem odpovídajícího výkonu. Základem vozidla měl být podvozek nákladního automobilu NAG 8x8. Vývoj se naplno rozběhl v roce 1935, první vozidla armáda odebrala v roce 1937.

Nové těžké obrněné vozidlo 8x8 dostalo označení Schwerer Panzerspähwagen ( těžký obrněný průzkumný vůz ) SdKfz 231. Aby se vyloučila záměna se starším, stejně označeným šestikolovým typem, přibyla u označení nových vozidel přípona ( 8 – Rad ), čili osmikolový. Vojáci nové vozidlo nazývali Achtrad. Když osmikolky začaly svoji službu u jednotek, byly to jedny z nepokrokověji řešených terénních vozidel své doby. Vysoká rychlost na silnici a pohyblivost v terénu však byly vykoupeny značnou složitostí podvozku, který byl drahý a výrobně náročný. Podvozek měl poháněná a řízená všechna kola a plně nezávislé zavěšení všech kol. Ve vozidle byla stanoviště řidiče v přední i zadní části. Achtrad bez potíží dokázal projíždět silnými vrstvami bláta na východní frontě. Podstatnou nevýhodou vozidla byla vysoká stavební výška, která ztěžovala jeho maskování na bojišti.

Transportéry řady SdKfz 231 se vyráběly až do roku 1942, kdy uvolnily místo vozidlům SdKfz 234. Do té doby vzniklo 1 235 strojů typu SdKfz 231 ( 8 – Rad ). Typ se hojně používal na všech bojištích. Osvědčil se zvláště v severní Africe. SdKfz 231 ( 8 – Rad ) měl věž s 20 mm kanonem KwK 30 nebo KwK 38, spřaženým s kulometem MG 34 ráže 7,92 mm. SdKfz 232 ( 8 – Rad ) byla spojovací varianta s velkou rámovou anténou. SdKfz 263 ( 8 – Rad ) byla velitelská varianta s pevnou nástavbou místo otočné věže. Toto vozidlo mělo také rámovou anténu, neboť bylo vybaveno radiostanicí s velkým dosahem.

SdKfz 233 neměl šestikolový protějšek. Jeho výzbroj tvořil krátký 75 mm tankový kanon používaný v raných verzích tanku PzKpfw IV. Kanon byl instalován v otevřené nástavbě, která nahradila otočnou věž, a měl omezený rozsah odměru. Posádku vozidla tvořili jen tři muži. SdKfz 233 sloužil u jednotek obrněného průzkumu, kterým poskytoval dokonalejší útočnou výzbroj. První SdKfz 233 vznikl koncem roku 1942. V boji se velmi osvědčil, ale někdy byl na překážku omezený rozsah odměru a nedostatečná průbojnost střel. Pokud však narazil pouze na obvyklá průzkumná vozidla, zpravidla nevyzbrojená výkonnější výzbrojí, SdKfz 233 obvykle zvítězil. Často poskytoval krycí palbu pro ostatní osmikolky.

 

 

 

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      design by Jakub M.             admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt