Základní technické údaje: Carro Armato M 15/42

Posádka: 4, hmotnost: 15,5 t, rozměry: délka 5,04 m, šířka 2,23 m, výška 2,39 m, pohonná jednotka: zážehový 8válec SPA 15 TB M42 o výkonu 192 k ( 143 kW ), výkony: nejvyšší rychlost na silnici 40 km/h, dojezd na silnici 220 km, brodění 1,0 m, stoupání 60 %, svislá překážka 0,8 m, příkop 2,10 m, pancéřování: 14 – 45 mm, výzbroj: kulometné dvojče Breda model 38 ráže 8 mm v přední části korby, kanon ráže 47 mm a s ním spřažený kulomet ráže 8 mm + další kulomet ráže 8 mm umístěný shora na věži

Carro Armato M 14/41 byl v základě M 13/40 vybavený výkonnějším dieselovým motorem se vzduchovými filtry, které zajišťovaly jeho spolehlivou funkci v náročných pouštních podmínkách. Celkem se vyrobilo více než 1 100 tanků M 14/41. Vozidla měla v podstatě stejně výkonné charakteristiky jako typ M 13/40, s výjimkou nejvyšší rychlosti, zvýšené na 33 km/h a hmotností, činící 14,5 tuny. Dalším vývojem vznikl tank Carro Armato M 15/42, přijatý do výzbroje v roce 1943. Tanků tohoto typu vzniklo 82. Většinu z nich obdržela divize Ariete   ( beran ), která se spolu s dalšími italskými jednotkami snažila v září 1943 zabránit Němcům v obsazení Říma. Některá ukořistěná vozidla Němci použili v boji proti Spojencům. Tank M 15/42 byl poněkud delší než M 14/41, od kterého se dále lišil nepřítomností vstupního poklopu na levé straně korby.

Poháněl jej motor s mírně zvýšeným výkonem, který mu propůjčoval větší rychlost. Tank měl lepší pancéřovou ochranu a některá další vylepšení, která vyplývala z požadavků armády. Korba M 15/42 byla snýtována z plátů tloušťky 14 – 42 mm. Nejsilnější 45 mm pancíř byl na čelní straně věže. V přední straně korby vlevo bylo místo řidiče a vpravo místo kulometčíka, který obsluhoval kulometné dvojče Breda model 38 ráže 8 mm a radiostanici. V centrálně umístěné věži byl lafetován 47 mm kanon s hlavní délky 40 ráží a s rozsahem náměru - 10° až + 20°. Věž se otáčela v rozsahu 360°, její otáčení zajišťoval elektromotor. S kanonem byl spřažen kulomet Breda model 38 ráže 8mm. Podobná zbraň na střeše vozidla zastávala úlohu protiletadlové zbraně. Uvnitř tanku se skladovalo 111 nábojů ráže 47 mm a 2 640 nábojů ráže 8 mm. Zavěšení kol tvořily čtyři po dvojicích spojené kolébky, z nichž každá nesla dvě pojezdová kola. Odpružení dvojic kolébek zajišťovala listová pera. Napínací kolo bylo vzadu a hnací vpředu, pás podpíraly tři kladky.

Již v době svého zavedení do výzbroje byl tank M 15/42 zastaralý. Vývoj nového tanku v té době již probíhal několik let. V roce 1942 se dokončily první prototypy těžkého tanku Carro Armato P 40. Jednalo se o nejpokrokovější z raných konstrukcí italských tanků. Tank používal podobné uspořádání podvozku jako M 15/42. Celková koncepce vozidla byla také podobná. Řidič měl své místo v levé přední části korby, věž byla umístěna uprostřed korby a v zadní části byl uložen motor. Významného zlepšení doznala pancéřová ochrana. Věž i korba používaly skloněné pancéřové pláty, poskytující vozidlu co největší míru ochrany v rámci jeho hmotnosti 26 tun. Tank P 40 poháněl zážehový vidlicový 12válec o výkonu 420 k ( 313 kW ), který mu na silnici propůjčoval maximální rychlost 40 km/h. Hlavní výzbroj představoval 75 mm kanon s hlavní délky 34 ráží. S kanonem byl souose montován kulomet model 38 ráže 8 mm. Vezená zásoba střeliva činila 75 nábojů pro kanon a 600 nábojů pro kulomet. Tank P 40 vyráběly závody Fiatu v severní Itálii. Žádný z vyrobených strojů však nesloužil u italských jednotek. Většinu z nich převzala německá armáda, která pokračovala ve výrobě tanků pro svoji potřebu. Někdy se uvádí, že přímo pro Němce bylo postaveno 50 vozidel.