Semovente da 149/40 – Druhá světová válka – druhasvetova.com

 

Semovente da 149/40

Základní technické údaje: Semovente da 149/40

Posádka: 2, hmotnost: 24 t, rozměry: délka 6,60 m, šířka 3,00, výška 2,00 m, pohonná jednotka: zážehový motor SPA o výkonu 250 k ( 186,4 kW ), výkony: nejvyšší rychlost na silnici 35 km/h, výzbroj: kanon ráže 105 mm

Italská armáda si uvědomila potřebu útočných děl nedlouho po Německu a vyvinula řadu vozidel, zvenčí připomínající německý Stug III. Italská útočná děla se vyráběla poměrně ve velkých počtech, protože byla lépe pancéřovaná a výrobně jednodušší než soudobé italské tanky. Výroba se však naplno rozeběhla až v době, kdy válka pro italskou armádu prakticky skončila. Mnohá italská děla tak převzala německá armáda. Většina italských samohybných zbraní, nazývaných Semovente, měla 75 mm nebo 105 mm kanony a houfnice různé délky. Jednalo se o samohybné zbraně určené pro přímou střelbu. Italské dělostřelectvo však neustále požadovalo zbraně použitelné jako prostředky palebné podpory obrněných formací. Firma Ansaldo proto některé své cenné vývojové kapacity soustředila na vývoj výkonné dělostřelecké zbraně, která by mohla střílet z motorového podvozku.

Nakonec Ansaldo sáhla po již existujícím dlouhém kanonu 149/40 model 35, který umístila na podstatně upravený podvozek tanku M 15/42. Výběr hlavních komponentů se řídil snahou o vytvoření co nejlepší kombinace zbraně a podvozku. Potíž byla v tom, že italská armáda již tehdy volala po dodávkách velkých počtů tanků i kanonů. Italský průmysl nedokázal uspokojit nadměrnou poptávku a tak nová samohybná zbraň, označovaná Semovente da 149/40, měla poněkud nejistý start. Semovente da 149/40 postrádala jakoukoliv pancéřovou ochranu pro členy obsluhy kanonu. Dlouhý kanon byl umístěn na otevřené lafetě, umístěné na střeše korby tanku, na níž scházela věž. Obsluha při práci stála na nekryté pracovní ploše kolem kanonu. Kolébkové čepy kanonu, na něž se při výstřelu přenáší část zákluzových sil, se nacházely na samém konci vozidla.

První prototyp byl připraven k dlouhodobým střeleckým zkouškám až ke konci roku 1942. Ještě před jejich ukončením se podnikly neúspěšné pokusy o rozeběhnutí sériové výroby kanonu. Než mohla vlastní výroba začít, Itálie před Spojenci kapitulovala. Němci se zmocnili zbytku italského válečného průmyslu. Prototyp Semovente da 149/40 tak zůstal ojedinělým exemplářem možná celkem slibné konstrukce. Kanon tohoto vozidla byl nepochybně účinnou zbraní, vystřeloval střely o hmotnosti 46 kg na vzdálenost až 23 700 m. Při takové vzdálenosti střelby neznamenala absence pancéřové ochrany podstatnou nevýhodu. Prototyp přežil válku a ještě dnes vypadá jako naprosto moderní zbraň, která by určitě nechyběla v dělostřelecké výzbroji mnoha současných armád.

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      design by Jakub M.             admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt \ mobilní verze