Základní technické údaje: Autoblinda 41

Posádka: 4, bojová hmotnost: 7,5 t, rozměry: celková délka 5,20 m, šířka 1,92 m, výška 2,48 m, pohonná jednotka: vodou chlazený řadový 6válec SAP Abm 1 o výkonu 80 k ( 60 kW ), výkony: nejvyšší rychlost na silnici 78 km/h, nejvyšší rychlost v terénu 38 km/h, dojezd na silnici 400 km, brodivost 0,7 m, stoupání 40 %, svislá překážka 0,3 m, pancéřování: vana 6 – 9 mm, věž maximálně 18 mm, výzbroj: zdvojený kulomet ráže 8 mm u verze AB 40 nebo 20 mm kanon u verze AB 41

Obrněné automobily Autoblinda 40 a Autoblinda 41 vznikly na základě potřeby výkonných prostředků pro italskou koloniální policii v nových afrických koloniích. Ve stejnou dobu vyslovilo požadavek na obrněné vozidlo také italské jízdní vojsko. Projekt nového obrněného automobilu proto směřoval k naplnění obou těchto požadavků. Vozidlo bylo představeno v roce 1939. Motor byl umístěn vzadu, věž vybavená kulometem byla posunuta k přídi vozu. V zádi korby byl lafetován další kulomet a automobil se mohl řídit buď z obvyklého místa, nebo z dalšího místa v zádi vozu. Vozidlo bylo bezprostředním předchůdcem typu Autoblinda 40, jehož výroba začala v polovině roku 1940. Při udílení první objednávky se stanovilo, že malý počet obrněných automobilů Autoblinda 40 bude vyzbrojen kanonem ráže 20 mm, namísto obvyklých dvou 8 mm kulometů lafetovaných ve věži. Kanon byl umístěn ve věži lehkého tanku L 6/40, která na vozidle nahradila původní kulometnou věž. Tato verze dostala označení Autoblinda 41. Z praktických zkušeností vyplynulo, že uvedená kombinace zbraně a vozidla je podstatně účinnější než kulometná verze a poté se výroba soustředila na provedení Autoblinda 41. Vozidel Autoblinda 40 tak vzniklo poměrně málo. Většina z nich byla později přestavěna na verzi Autoblinda 41.

Ve své době byl obrněný automobil Autoblinda 41 pokrokovou konstrukcí vyznačující se dobrým výkonem. Slabinou vozidla byly pouze chronické problémy s řazením, jež se nepodařilo nikdy zcela odstranit. Hlavní výzbroj představoval upravený protiletadlový kanon Breda model 35 ráže 20 mm, se kterým se souose montoval 8 mm kulomet Breda model 38 chlazený vzduchem. Kulomet byl navržen speciálně pro použití v obrněných vozidlech. Stejný kulomet byl lafetován v zadní části korby. Každé čtvrté vozidlo bylo připraveno pro instalaci protiletadlového kulometu na střeše věže. Autoblinda 41 používala speciální písečné nebo normální silniční pneumatiky. K dispozici byla též souprava, pomocí níž se vozidlo dalo přizpůsobit pro jízdu po kolejích.

Souprava zahrnovala železniční kola a speciální osvětlovací a signalizační prostředky včetně světlometu montovaného na střechu věže. Autoblindy 41 s touto soupravou se široce uplatnily při protipartyzánských akcích na Balkáně. Autoblindy 40 a 41 se ve velkých počtech používaly u italských průzkumných jednotek v Západní poušti a Tunisku. Koncem září 1942 sloužilo v armádě 298 těchto vozidel, další měly jednotky koloniální policie. Základní konstrukce se stala předmětem vývojových prací, které vedly k instalaci 47 mm kanonu ve věži ( AB 43 ), zatímco varianta s otevřenou korbou měla vystavěný 50 mm německý tankový kanon. Žádná z těchto verzí se však nedostala do sériové výzbroje, v malých počtech vznikly varianty s otevřenou korbou, které sloužily jako velitelská vozidla nebo pozorovací stanoviště dělostřeleckých jednotek.