PA-III – Druhá světová válka – druhasvetova.com

PA – III ( OA vz. 27 )

 

Základní technické údaje: OA vz. 27
Posádka: 5, hmotnost: 6,6 t, rozměry: délka 5,35 m, šířka 1,95 m, výška 2,66 m, pohonná jednotka: 4válcový vodou chlazený motor o výkonu 60 HP, maximální rychlost: 35 km/h, dojezd: 250 km, pancéřování: 3 – 5,5 mm, výzbroj: 2 těžké kulomety Schwarzlose vz. 7/24 + 1 záložní kulomet vz. 26

 


V meziválečném období plzeňská Škodovka úspěšně pokračovala ve zbrojní výrobě, jejíž základy byly položeny ještě za Rakousko – Uherska. Konec 20. a počátek 30. let minulého století znamenal pro továrnu i velký počet experimentů. Vývojová řada strojů, označovaných jako PA, tedy pancéřový automobil, svým způsobem vyvrcholila v typu PA – II, který si řešením karosérie vysloužil přezdívku Želva. Stroj byl exportován například i do Rakouska, kde byl využíván policejními jednotkami při potlačování neúspěšného nacistického pokusu o převrat roku 1934. V Čechách tato dnes již nepříliš známá obrněná vozidla pomáhala zvládat například nepokoje v oblasti Sudet.

Určitou zvláštností pak byla i verze obrněného automobilu PA – II - D označovaná jako „Dělový vůz“. Od původních Želv se lišila téměř k nepoznání. Díky kanonu ráže 75 mm na kulové lafetě vsazené do čelní desky zvýšené pancéřované korby stroj pozbyl typického elegantního tvaru připomínajícího želví krunýř a objevilo se mnohem víc ostřejších hran. Přesto výrobní náklady stroje zůstaly poměrně vysoké. Vozidlo také váhou převyšovalo původní stroj PA – II a zejména motor byl příliš slabý a neumožňoval stroji dosahovat větších výkonů. I když dělovou Želvu armáda nakonec přijala do svého stavu, Škodovka vyrobila roku 1927 pouze jediný prototyp. 

Souběžně se Želvou začala Škodovka již od roku 1924 vyvíjet pancéřový automobil PA – III. I když některé součásti zejména podvozku byly naprosto shodné s typem PA – II, celkově se počítalo s tím, že nový stroj bude menší, lacinější a oproti Želvě se bude lépe pohybovat v terénu. Docela nová byla ovšem karosérie. Kombinace ostrých hran a šikmých ploch umožnila vytvořit stejně odolnou pancéřovou korbu daleko levnějším i technologicky jednodušším způsobem. Hlavní výzbroj byla staronově umístěna do otočné věže.

V roce 1925 vznikl prototyp vozidla, i když ještě bez pancéřové karosérie. Představitelé československé armády však dali továrně na vědomí, že jsou s koncepcí i tvarem vozidla spokojeni. Přesto však následující období testování prototypu vozu trvalo až do roku 1928. Trpělivost se vyplatila a ještě v prosinci téhož roku byl obrněný automobil přijat do výzbroje armády pod označením OA vzor 27. Armáda objednala celkem 15 kusů těchto automobilů. Tento počet zahrnoval i plánovanou náhradu za tři původní stroje PA – II , prodané rakouské policii. Škodovka měla celkem dvanáct podvozků připravených již od roku 1925 a tak se mohla soustředit na výrobu pancéřových nástaveb z 5,5 mm silných plechů. Nové stroje se zúčastnily mimo jiné manévrů na Slovensku, při nichž si vysloužily velmi dobrou pověst, která pronikla i do zahraničí. Zájem o obrněnce projevily Jugoslávie, Polsko, Belgie a dokonce i Čína. Továrna však nedisponovala dostatečnou výrobní kapacitou a musela tyto objednávky odmítnout. Československá armáda projevila zájem o dalších 9 kusů, vysoká cena vozidel ovšem uskutečnění kontraktu nakonec znemožnila. Až do obsazení republiky německou armádou disponovaly jednotky celkem pouze 15 vozidly rozdělenými mezi tři vojenské jednotky.

U nich však stroje OA vz. 27 prošly i bojovými akcemi. Kromě zmíněných operací v Sudetech se několik vozidel zúčastnilo na konci 30. let i bojů s Maďary na Podkarpatské Rusi. Během těchto bojů 3 stroje ustoupily až na rumunské území, kde byly zabaveny. V rumunské armádě operovaly až do roku 1944, než je definitivně zničily spojenecké bomby při náletu na Ploješť. Další 3 vozidla používalo Slovensko přibližně do roku 1942. Krátký čas stroje používali také Němci. Jediné vozidlo, které přežilo válku, dosloužilo roku 1949 v roli traktoru sběrných surovin. Od roku 1927 bylo vyrobeno i několik modifikovaných strojů označovaných také jako PA – IV. Lišily se zabudováním pátracího reflektoru do otočné věžičky vozidla, zdvojeným řízením a náhonem na všechna čtyři kola. Vzhledem k politické situaci, která nakonec vyústila ve vznik 2. světové války můžeme závěrečné období vývoje a zdokonalování vozidel PA označit jako labutí píseň škodováckých obrněnců na podvozcích původních Želv.

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      design by Jakub M.             admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt