Základní technické údaje: Morris CS 9

Posádka: 3, hmotnost: 4,5 t, rozměry: délka 4,80 m, šířka 2,05 m, výška 2,13 m, pohonná jednotka: 6válec Morris o výkonu 90 k, výkony: max. rychlost 73 km/h, dojezd 380 km, pancéřování: 7 mm, výzbroj: protitanková puška Boys ráže 13,97 mm + jeden kulomet ráže 7,7 mm

Automobilka Morris ve 30. letech zpracovala několik prototypů čtyřkolových obrněných automobilů, na nichž si její inženýři ověřovali vhodnou koncepci stroje této kategorie. Firma na základě dosavadních poznatků přistoupila v roce 1936 k zahájení vývojových prací lehkého průzkumného obrněného automobilu, využívajícího řady součástek z civilní produkce. Základem konstrukce se stal podvozek ½ tunového nákladního automobilu Morris Commercial C9 koncepce 4 x 2. Na šasi vyrostla jednoduchá korba se shora otevřenou otočnou věží, nesoucí výzbroj. V duchu doby se při stavbě používala technologie nýtování rovných 7 mm silných plechů na ocelový rám. Vozidlo poháněl vpředu uložený benzinový 6válec Morris.

Výzbroj sestávala z protitankové pušky Boys a lehkého kulometu Bren, uložených vedle sebe v otočné věži. Boys představovala standardní protitankový prostředek britské armády ve 30. letech. Její účinnost proti nepřátelským pancířům se však postupem války samozřejmě neustále snižovala. Posádku Morrisu tvořili čtyři muži. Řidič, velitel, plnící současně roli střelce, nabíječ a radista. Prototyp firma Morris postavila v roce 1936, následovaly tovární a vojskové zkoušky, následujícího roku přišla ze strany armády objednávka na 99 sériových automobilů. Morris je dodal během roku 1938 a v následujících letech tyto automobily tvořily součást výzbroje britských obrněných jednotek.

Po vypuknutí 2. světové války se třicet osm automobilů CS 9 dostalo v rámci pluku 12. králových kopiníků na francouzskou půdu jako součást britského expedičního sboru. Vzhledem k průběhu tažení byly automobily buď zničeny při střetech s nepřítelem, nebo zanechány na bojišti v okolí přístavu Dunkerque. Další třicet Morrisů bylo zařazeno do stavu 11. husarů a nasazeno v severní Africe. Odlišný terén si vyžádal výměnu běžných pneumatik za jiné, určené pro pouštní provoz. Morrisy se v tomto prostředí osvědčily, značný akční rádius jim umožňoval provádění dálkových průzkumných akcí a další podobnou bojovou činnost, v poušti navíc příliš nevadilo, že mají poháněnou pouze jednu nápravu. Během doby však zastaraly a zejména jejich výzbroj rychle ztratila na účinnosti. V posledních fázích bojů v severní Africe je tedy ve výzbroji nahradila modernější technika. Morrisy CS 9 pak dosloužily ve Velké Británii jako výcviková vozidla.