Základní technické údaje: Bedford QLD

Rozměry: délka 5,99 m, šířka 2,26 m, výška 3,0m, pohonná jednotka: zážehový 6válec Bedford o výkonu 72 k   ( 53,7 kW), výkony: nejvyšší rychlost na silnici 61 km/h, dojezd 370 km

Společnost Bedford vyrobila svůj první automobil s pohonem všech čtyř kol v roce 1938 při vývoji 15 centýřového vozu Bedford s typickou hranatou kapotou. Válečný úřad prý uvažoval o souhlasu s dalším vývojem této konstrukce. O vozidlo byl určitý zájem, neobjevily se však žádné objednávky na jeho dodání a tak se projekt zastavil. Bedford se poté rozhodl podniknout  vlastní vývoj v malém měřítku, od kterého si sliboval pozdější vojenské zakázky. Po vypuknutí 2. světové války Válečný úřad vystavil příkazy na dodání velkých počtů vozidel 4x2. Firma Bedford byla požádána o postavení prototypu třítunového univerzálního užitkového automobilu s pohonem všech čtyř kol.

V říjnu 1939 byla schválena specifikace vozidla a v únoru 1940 mohla firma předvést první prototyp při silničních testech. Během následujících měsíců firma dodala pro zevrubné tovární a vojenské zkoušky další prototypy. Po skončení obvyklých testů a vybavení vozidel speciálním nářadím se mohli řidiči začít učit ovládat nový automobil. Trvalo necelý jeden rok, než se od prototypu dospělo k prvním sériově vyráběným vozům, což byl v době válečného vypětí a nedostatku pozoruhodný výsledek. Pohon všech čtyř kol Bedfordu QLD dovoloval uplatnění v obtížném terénu. Na zpevněných vozovkách se vypínal pohon předních kol, čímž se snižovalo opotřebení pneumatik a převodů. Pohon se vyřazoval pomocí páky na přídavné převodovce. Jiným trumfem v Bedfordově rukávu byla nepřítomnost obvyklých dětských nemocí, spojených s uvedením nového typu do provozu. Až asi po roce se objevila jedna zvláštní závada, při slabém stisknutí brzdového pedálu se vozidlo začalo otřásat. Problém zcela zmizel  s nahrazením terénních pneumatik s hrubým vzorkem normálními silničními.

První sériové vozy měly celoocelovou nástavbu a putovaly do automobilového parku jednotek armádních služeb, kde plnily zásobovací úkoly. Od modelu QLD byla odvozena řada variant. Jednou z nich byl QLT – třítunový transportér. Měl upravený prodloužený podvozek s velmi dlouhou nástavbou, která pojala 29 vojáků i s jejích výstrojí. QLR bylo spojovací vozidlo pro bezdrátové spojení. Vozidlo mělo pomocný generátor. Jinou variantou vozidla se skříňovou nástavbou byl velitelský vůz, šifrovací vůz a mobilní ústředna. Pro boje v Západní poušti byl vyvinut motorový dělostřelecký podvozek, na jehož ložné ploše byl umístěn 6 liberní protitankový kanon. U tohoto vozidla bylo potřeba upravit kabinu řidiče. Hlavním uživatelem Bedfordů QLD bylo Královské letectvo RAF.

Mnohé Bedfordy QLD sloužily jako cisternové vozy, vybavené výkyvným ramenem k doplňování paliva do letadel. Na základě Bedfordu QLD dále vznikly dva experimentální prototypy, nazvané Giraffe a Bren. Giraffe byl určen pro vyloďovací operace. Hlavní součástí podvozku byly společně s kabinou umístěny na speciálním zvedacím rámu, který vozidlu umožňoval hluboké brodění. Bren byl vyvinut na podnět Ministerstva zásobování na základě standardního Bedfordu QLD, u něhož byla zadní kola nahrazena pásovými jednotkami z nosičů kulometů Bren. Tak vzniklo polopásové vozidlo, které se mělo vyrábět v případě nedostatku pryže na výrobu pneumatik. Vozidlo úspěšně absolvovalo ověřovací testy, nedostatek pryže se ale nekonal a projekt byl ukončen.