Události roku 1945 - druhá světová válka | druhasvetova.com

 

Události roku 1945

·         1. ledna: Francie je uznána za plnoprávného člena spojenecké komise a jako spoluvítěz obdrží stálé místo v Radě bezpečnosti Spojených národů.

·         3. ledna: Britové obsazují Akjab v Barmě.

·         9. ledna: Americké vylodění na Luzonu.

·         12. ledna: Sověti zahajují Viselsko - oderskou operaci.

·         13. ledna: Rudá armáda zahajuje Východopruskou operaci. Jak její název napovídá, útok se soustředí na území Východního Pruska.

·         16. ledna: Ukončení amerického obchvatného útoku proti německému frontovému výběžku v Ardenách.

·         17. ledna: Osvobození Varšavy.

·         23. ledna: Otevření Ásámské cesty Indie – Barma. Dále pak vydala Protektorátní vláda nařízení o nucených pracích pro všechny muže ve věku od 18 do 50 let.

·         25. ledna: V SSSR je zformována 1. československá smíšená letecká divize.

·         26. ledna: V koncentračním táboře Mauthausen je popraveno dalších 30 odbojářů a jejich rodinných příslušníků, spolupracovníků paraskupiny Antropoid.

·         30. ledna: Rudá armáda proniká k Odře, obsazení Horního Slezska, překročení hranice do Pomořanska. Dále pak je sovětskou ponorkou S - 13 potopena loď Wilhelm Gustloff plná uprchlíků ( až 9 000 mrtvých ).

·         2. února: Jihoamerický Ekvádor vyhlašuje válku Německu a Japonsku.

·         3. února: Americké letectvo provádí další silný nálet na Berlín, při kterém zahyne až 22 000 osob.

·         4. února: Z území Belgie se stahují poslední německé jednotky.

·         4. – 12. února: Jaltská konference mezi Stalinem, Rooseveltem a Churchillem, mezi jinými rozhodnutí o rozdělení Německa do čtyř okupačních zón a o německých reparacích.

·         7. února: Na žádost Švýcarska je z Terezína propuštěno na 1 200 židovských vězňů.

·         8. února: Jihoamerická Paraguay vyhlašuje válku Německu a Japonsku.

·         10. února: Sovětská ponorka S - 13 potápí německou transportní loď General von Steuben ( zahynulo více jak  3 600 osob ).

·         11. února: Rudá armáda dobývá Budapešť.

·         12. února: Všechny německé ženy a dívky byly povolány k Pomocné službě Volkssturmu.

·         13. – 14. února: Těžké bombardování Berlína ( 22 000 mrtvých ).

·         14. února: Praha se stává ( pravděpodobně omylem ) terčem náletu.

·         15. února: Sověti obkličují Vratislav ( Breslau ). Dále pak americké vylodění na poloostrově Bataan ( 15. – 16. února )

·         19. února: Německý útok uvolňuje Královec – Pillau. Dále pak americké vylodění na Iwojimě.

·         23. února: Začátek mocné spojenecké ofenzívy, která vede ke zhroucení německých obranných pozic na levém břehu Rýna. Dále pak kapituluje německá posádka Poznaně.

·         1. – 4. března: Sovětský výpad do Pomořanska.

·         5. března: Německý ročník 1929 byl povolán do zbraně.

·         6. března: Spojenci vstupují do Kolína nad Rýnem. Dále pak začátek poslední německé ofenzívy v Maďarsku.

·         7. března: Americké jednotky překračují Rýn u Remagenu.

·         8. března: Více než 300 letounů B - 29 bombarduje Tokio. Pří náletu je svrženo 1 665 tun zápalných pum. Počet civilních obětí přesahuje 100 000.

·         9. března: Japonci odzbrojují a internují francouzské jednotky v Indočíně. Dále pak americké bombardéry podnikají velký nálet na Tokio ( 84 000 mrtvých ).

·         10. března: Sověti zahajují Ostravsko - opavskou operaci. Bojů se zúčastní i jednotky 1. čs. armádního sboru v SSSR.

·         15. března: Německá ofenzíva v Maďarsku zastavena.

·         19. března: Hitler vydává rozkaz Spálená zem ( rozkaz Nero ).

·         22. března: Američané obsazují Mohuč. Dále pak provádí 210 amerických bombardérů nálet na kralupskou rafinérii. Nálet způsobí těžké poškození města a zahyne při něm 245 lidí, z toho 100 německých vojáků.

·         23. března: Těžké americké nálety na nádraží v Českých Velenicích a Českých Budějovicích.

·         24. března: Americké jednotky překračují Rýn u Oppenheimu a Weselu.

·         25. března: Americké a francouzské jednotky obsazují Darmstadt. Dále pak těžké americké letecké útoky na pražské továrny v Libni a Vysočanech a na letiště v Letňanech, Kbelích a Klecanech. Dále pak zahájila Rudá armáda Bratislavsko - brněnskou operaci. Útoku se zúčastní i spojenecké rumunské jednotky.

·         29. března: Spojenci obsazují Mannheim, Wiesbaden a Frankfurt n/M.

·         30. března: Rudá armáda dobývá za pomoci polských oddílů Gdaňsk. V Rakousku pak Rudoarmějci obsazují Vídeň.

·         1. dubna: Uzavření ruhrského kotle, jehož německá obrana 18. dubna kapituluje ( 300 000 zajatců ). Dále pak americké vylodění na Okinawě.

·         5. dubna: SSSR vypovídá sovětsko – japonskou smlouvu o neutralitě. Dále pak schválila československá vláda na svém prvním zasedání Košický vládní program.

·         7. dubna: Americkými palubním letouny je potopena bitevní loď Jamato.

·         9. dubna: Německá posádka Královce ( Königsbergu ) kapituluje.

·         10. dubna: Luftwaffe provádí poslední let nad Velkou Británii ( let provede průzkumné proudové Arado Ar 234 ).

·         11. dubna: Americké jednotky osvobozují koncentrační tábor Buchenwald.

·         12. dubna: Americký prezident Roosevelt umírá. Jeho nástupcem se stává viceprezident Trumann. Zpráva o Rooseveltově smrti vyvolá v Hitlerově okolí ještě jednu naději na obrat ve válce.

·         13. dubna: Rudá armáda dobývá Vídeň.

·         16. dubna: Začátek velkého sovětského útoku s cílem obklíčit Berlín, což se podaří 25. dubna. Dále pak sovětská ponorka L - 3 potápí německou dopravní loď Goya ( 6 - 7 000 mrtvých ).

·         18. dubna: Do Ašského výběžku vstupují první američtí vojáci ( příslušníci 90. pěší divize ).

·         19. dubna: Nacisté vypálí osadu Ploština na Zlínsku. Zastřelí nebo zaživa upálí 28 obyvatel.

·         20. dubna: Adolf Hitler naposledy vyznamenává bojující mladíky z Hitlerjugend.

·         21. dubna: Američané osvobozují Aš.

·         22. dubna: Rudá armáda osvobozuje Opavu.

·         23. dubna: Nacisté vyhlazují obec Prlov.

·         22. – 24. dubna: Francouzské jednotky dobývají Stuttgart a Ulm.

·         25. dubna: Sovětské a americké divize se setkávají u Torgau na Labi. Dále pak provádí americké letectvo poslední nálet na Škodovy závody v Plzni.

·         26. dubna: Vojska 2. ukrajinského frontu maršála Malinovského osvobozují Brno.

·         28. dubna: Marný německý pokus o vyproštění Berlína.

·         29. dubna: V Praze se uskutečňuje schůze České národní rady. Mimo jiné je zde zvolen za jejího předsedu Albert Pražák. Dále pak osvobozují americké jednotky koncentrační tábor Dachau.

·         30. dubna: Hitlerova sebevražda. Dále pak americká armáda obsazuje Mnichov. Rovněž Rudá armáda osvobozuje Ostravu.

·         1. května: V Přerově vypuká povstání československých povstalců.

·         2. května: Berlín kapituluje. Rovněž nacisté popravují v Malé pevnosti v Terezíně 56 příslušníků čs. odboje. Dále pak 2. – 5. května Dönitz překládá svůj hlavní stan do Flensburgu a ustavuje úřadující říšskou vládu.

·         3. května: Britsko – indická divize obsazuje Rangún. Dále pak potápí letouny RAF lodě Cap Arcona a Thielbek ( na jejich palubách umírá až 7 000 vězňů z koncentračních táborů ).

·         4. května: Kapitulace všech německých jednotek v Nizozemsku, Dánsku, Norsku a severozápadním Německu.

·         5. května: V Praze vypuká Pražské povstání. Dále pak nacisté vyhlazují obec Javoříčko. Rovněž je osvobozen koncentrační tábor Mauthausen.

·         6. května: Německá posádka pevnosti Vratislav ( Breslau ) kapituluje. Americké jednotky osvobozují Plzeň.

·         7. května: Podpis úplné a bezpodmínečné kapitulace německého Wehrmachtu v Remeši.

·         8. května: Sovětské jednotky osvobozují Terezín. Dále pak Carl Dönitz vydává rozhlasovým vysíláním rozkaz ke kapitulaci všem německým vojskům.

·         9. května: Rudá armáda vstupuje do Prahy. Dále pak je v Berlíně podepsán dodatečný protokol o bezpodmínečné německé kapitulaci.

·         12. května: U Milína došlo k poslednímu boji německých jednotek se Sověty.

·         16. května: Prezident dr. Edvard Beneš se vrací z exilu do Prahy.

·         23. – 26. května: Těžké nálety amerických bombardérů na Tokio.

·         30. května: Začalo vysidlování německého obyvatelstva z Brna ( tzv. Brněnský pochod smrti ).

·         18.června: Českoslovenští vojáci pod velením Karla Pazúra povraždí 265 převážně Němců, ale i Maďarů na Švédských šancích ( většina mrtvých byly ženy a děti ).

·         19. června: V Československu je vydán prezidentský dekret o potrestání kolaborantů, zrádců a nacistických zločinců.

·         21. června: Prezident Beneš vydává dekret o konfiskaci a rozdělení pozemkového majetku Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů.

·         26. června: Spojenecké ultimátum Japonsku.

·         3. července: Československá vláda souhlasí s odsunem německého obyvatelstva z území republiky.

·         16. července: V poušti Nového Mexica je proveden úspěšný odpal atomové pumy.

·         17. července: V Postupimi u Berlína je zahájena konference zástupců Velké Británie, USA a Sovětského svazu o poválečném uspořádání Evropy.

·         6. srpna: Svržení první americké atomové pumy na Hirošimu.

·         8. srpna: Sovětský svaz vyhlašuje válku Japonsku. Dále pak je podepsána Londýnská dohoda o stíhání válečných zločinců.

·         9. srpna: Svržení druhé atomové pumy na Nagasaki.

·         15. srpna: Dochází ke kapitulaci Japonska.

·         2. září: Na palubě bitevní lodi USS Missouri je podepsána japonská kapitulace - definitivní konec 2. světové války.

·         9. září: Japonská vojska v Číně kapitulují.

·         19. října: V německém Norimberku je zahájen tzv. Norimberský proces.

·         26. října: Prezident Edvard Beneš vydal poslední ze svých dekretů.

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      design by Jakub M.             admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt