Eugene Roe – Druhá světová válka – druhasvetova.com

 

Eugene Roe 17. 10. 1922 - 30. 12. 1998

Eugene Roe, známý díky knize Bratrstvo neohrožených a možná ještě více ze stejnojmenného seriálu se narodil 17. října 1922 v Bayou Chêne ve státě Lousiana. Na konci 30. let se jeho rodina stěhuje do Morgan City. Základní školní docházku Roe nedokončí a již ve velmi mladém věku začíná pracovat v továrně, kde udržuje různé stroje.

Po útoku japonských vzdušných a námořních sil na základnu americké Pacifické flotily v Pearl Harboru ke kterému dojde 7. prosince 1941, si Roe pohrává s myšlenkou vstupu do armády. Stává se tak ale až téměř za rok. Roe dobrovolně narukuje do americké armády ve městě Lafayette. 12. prosince 1942 se stává příslušníkem roty E 2. praporu 506. výsadkového pluku 101. výsadkové divize. Již v pověstném táboře Toccoa v Georgii je určen bojovým zdravotníkem. I přes své nedokončené vzdělání a navíc naprosto žádné lékařské vzdělání na sobě tvrdě pracuje a úspěšně projde všemi nezbytnými kurzy. Po absolvování náročného výcviku, včetně seskoků ve Fort Benningu a zvláštního výcviku v táborech Mackall a Shanks se s celou divizí přesouvá v roce 1943 do Velké Británie, kde orli pokračují v dalším intenzivním cvičení.

Hned od prvních dní bojového nasazení v Normandii jen posílí důvěru svých spolubojovníků v jeho schopnosti zdravotníka. Pomáhá raněným, povídá si s vojáky, uklidňuje je a dodává odvahy. Po bitvě s německými Zelenými ďábly v Carentanu ošetří mj. i svého velitele Richarda Winterse, kterého do lýtka zasáhne odražená zbloudilá střela. Po spojení amerických, britských a kanadských jednotek v souvislé předmostí, je 101. výsadková divize stažena z Normandie k odpočinku a doplnění prořídlých stavů zpět na britské ostrovy.

17. září 1944 absolvuje Roe svůj druhý bojový seskok když se svými spolubojovníky v rámci operace Market – Garden přistává v okupovaném Nizozemí. Přistání se mu ale příliš nepovede, dopadne do ostnatého drátu a bolestivě se zraní. Již za několik dní, vědom si své důležité pozice pro záchranu raněných kamarádů, se opět hlásí u roty E. Nicméně celá operace, jež měla podle plánu polního maršála Bernarda Montgomeryho ukončit válku do konce roku 1944, skončí těžkou spojeneckou porážkou. 1. října 1944 se Eugene Roe vyznamená při záchraně velitele roty E Fredericka Moose Heyligera, kterého si nešťastnou náhodou splete strážný a těžce ho zraní. Nicméně rychlá pomoc zdravotníka Roea mu zachrání život.

Opravdu na „roztrhání“ ale bude Eugene Roe během prosince 1944 – ledna 1945, kdy bude mezi obklíčenými paragány a dalšími americkými útvary, bránícími belgické Bastogne. Zde má neustále nedostatek léků a dalších zdravotnických potřeb. Ztráty mezi výsadkáři narůstají každým dnem. Roe neúnavně prochází jednotlivé pozice svých spolubojovníků a když už nemůže pomoci léky, snaží se alespoň radit a vyslechnout muže, se kterými toho zažil již hodně. Postupně se podílí na evakuaci asi 150 raněných a to často přímo za plné palby z přední linie. Často jde svou pomocí a činy nad rámec svých povinností. Právě z lesů kolem Bastogne pochází mnoho svědectví jeho spolubojovníků, kteří ho líčí jako naprosto oddaného vojáka, který prakticky nespí a je kdykoli schopen přispěchat komukoli na pomoc. V seriálu je vylíčeno jeho seznámení s belgickou zdravotní sestřičkou Renée Lemaireovou na stanici první pomoci v Bastogne. Ta opravdu v Bastogne působila, ale není potvrzeno, že by se oba někdy setkali. Renée umírá v troskách kostela při jednom z posledních velkých náletů kdysi mocné Luftwaffe 24. prosince 1944.

Eugene Roe zamíří na jaře 1945 s rotou E do Německa, později se s jednotkou přesouvá do Rakouska. Demobilizován je až v listopadu 1945 ve francouzském Auxerre, kam je celý 506. výsadkový pluk přemístěn a kde je rozpuštěn. O 11 dní později odjíždí domů. Ještě předtím, v červenci 1945 se Roe žení s Angličankou Verou, se kterou se seznámil krátce před invazí v Normandii. Jako svatební dar novomanželé obdrží od příslušníků roty E mj. stříbrné příbory získané v Hitlerově Orlím hnízdě. Eugene Roe je později předá muzeu v Baton Rouge v Lousianě kam se se ženou po své demobilizaci přestěhuje. Později se mu narodí tři děti. V roce 1972 se s Verou rozvádí. O pět let později se žení podruhé. Stává se majitelem stavební firmy. Držitel mj. Bronzové hvězdy a Purpurového srdce, oddaný bojový medik a muž, kterému za svůj život vděčí spousta jeho spolubojovníků umírá na rakovinu 30. prosince 1998 v Denham Springs v Lousianě ve věku 76 let.

 

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      Design by Jakub M.         admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt