Třída Cagni – Druhá světová válka – druhasvetova.com

 

Třída Cagni

Základní technické údaje: Třída Cagni

Typ: oceánská ponorka, výtlak: 1 680 t na hladině a 2 170 t pod hladinou, rozměry: délka 87,90 m, šířka 7,76 m, ponor 5,72 m, pohon: na hladině diesely o výkonu 4 370 bhp ( 3 260 kW ) a pod hladinou elektromotory o výkonu 1 800 HP ( 1 345 kW ), dva hřídele, rychlost: na hladině 17 uzlů a pod hladinou 8,5 uzlu, dosah: na hladině 20 000 km ( 12 425 mil ) a pod hladinou 200 km ( 124 mil ) při rychlosti 3,5 uzlu, výzbroj: dvě 100 mm děla, čtyři 13,2 mm kulomety a čtrnáct 450 mm torpédometů ( osm na přídi a šest na zádi ) s 36 torpédy, posádka 82 důstojníků a mužů

Není jasné jak vůbec italské námořnictvo, s minimálními úkoly mimo Středozemní moře, dokázalo odůvodnit investice do oceánských ponorek. Italské obchodní loďstvo bylo sice dost početné, ale italské hladinové lodě, určené ke krátkodobým rychlým akcím, je nemohly chránit v celosvětovém měřítku. Součinnost při ochraně námořního obchodu tudíž nepřicházelo do úvahy, dokonce ani proti sousední Francii. Přesto všechno byly kýly všech čtyř ponorek třídy Cagni položeny v září a říjnu 1939, v době vypuknutí bojů mezi Německem a anglofrancouzskou aliancí. Protože tyto ponorky byly předurčeny k dálkovým korzáckým akcím proti námořnímu obchodu, nezbývá než spekulovat, že zatím nezúčastněná Itálie viděla své zavlečení do bojů proti hlavním námořním mocnostem jako otázku času.

Ponorky třídy Cagni byly největšími ponorkami postavenými pro italské námořnictvo a je zajímavé, že byly vyzbrojeny malými 450 mm torpédy. Přestože byla tato torpéda delší než standardní delší 450 mm, což jim umožňovalo nést 200 kg bojovou hlavici místo obvyklé 110 kg, bylo to stále méně než 270 kg větších 533 mm torpéd. Protože však torpéda byla určena především proti měkkým cílům, bylo to považováno za dostačující, včetně kratšího dostřelu. Výhodou tohoto kompromisu byla možnost nést 36 torpéd a 8 rour na přídi a 6 na zádi zajišťovalo široký sektor, zvyšující pravděpodobnost zásahu.

Neobvyklým prvkem byla možnost přemisťovat torpéda z jednoho konce ponorky na druhý. Aby se šetřilo torpédy, byla na palubě dvě velká děla. Naneštěstí pro italské plány vyžadovala válka ve Středomoří udržování životně důležité zásobovací trasy do severní Afriky. Po těžkých ztrátách hladinových lodí přesunulo námořnictvo velké ponorky k plnění tohoto úkolu. Absolvovaly patnáct plaveb a tři ze čtyř člunů této třídy byly potopeny za pouhé tři měsíce. Jediný Ammiraglio Cagni působil v původní roli, ale nepříliš úspěšně, když při dvou dlouhých plavbách potopil méně než 10 000 BRT.

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      design by Jakub M.             admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt \ mobilní verze