Třída Surcouf – Druhá světová válka – druhasvetova.com

 

Třída Surcouf

Základní technické údaje: Třída Surcouf

Výtlak: 3 270 t na hladině a 4 250 t pod hladinou, rozměry: délka 110,00 m, šířka 9,00 m ,ponor 9,07 m, pohon: dva diesely o výkonu 5 667,3 kW ( 7 600 bhp ) a dva elektromotory o výkonu 2 535,4 kW ( 3 400 HP ), dva hřídele, rychlost: 18 uzlů na hladině a 8,5 uzlu pod hladinou, dosah: 18 531 km při rychlosti 10 uzlů na hladině a 111 km při rychlosti 5 uzlů pod hladinou, výzbroj: dvě 203,2 mm děla, dvě 7 mm děla, osm 550 mm torpédometů ( čtyři na přídi a čtyři na otočné lafetě ) a čtyři 400 mm torpédomety ( na otočné lafetě na zádi ), posádka: 118 důstojníků a mužů

Většina hlavních námořních mocností v tu či onu chvíli experimentovala s myšlenkou křižníkové ponorky. Všechny byly větší, než bylo běžné a vyznačovaly se mimořádně silnou hladinovou výzbrojí a vytrvalostí. Některé nesly letoun pro rozšíření pozorovacích možností. Jedinou konstrukcí, která dokázala v rozumné míře zkombinovat všechny tyto prvky, byl Surcouf. Byl objednán v rámci programu na rok 1926 jako první jednotka tříčlenné třídy, zůstal však jedinou jednotkou třídy Surcouf a největší ponorkou na světě co do výtlaku, přestože byl kratší než americké ponorky Narwhal a japonské A.

V době washingtonské dohody měly britské ponorky M1 až M3 304,8 mm děla a pro zabránění další eskalace tímto směrem omezovala dohoda budoucí ponorky ráží 203,2 mm. Tu použili jedině Francouzi, právě pro Surcouf,nesoucí dvě děla ve složité vodotěsné věži. Ta byla vzadu spojena s vodotěsným hangárem obsahujícím zvlášť konstruovaný plovákový letoun Besson M.B.411. Tomu se musely po vyjmutí z hangáru nejprve namontovat křídla a pak se spustil na vodu, což byla zdlouhavá a riskantní činnost, přijatelná snad v roce 1926, ale určitě ne v letech 1939 – 1945. Použitou sestavu torpédometů mohli vymyslet jedině Francouzi. Zahrnovala čtyři 550 mm roury v klasickém příďovém uspořádání se zásobou na šest přebití, jeden otočný blok čtyř 550 mm torpédometů pod krytem ve třech čtvrtinách délky na zádi a otočný blok čtyř 400 mm torpédometů pod krytem na samé zádi se zásobou na čtyři přebití.

Navrhovaný způsob použití podobných ponorek byl vždy poněkud zmatený a Surcouf stejně jako ostatní čluny téhož druhu nikdy nenašel svou pravou roli. V červenci 1940 byl internován v Plymouthu a s posádkou Svobodných Francouzů podnikl několik hlídkových plaveb v Atlantiku. V prosinci 1941 se spolu se třemi francouzskými korvetami podílel na obsazení vichistických ostrovů St. Pierre a Miquelon v ústí řeky Sv. Vavřince. V únoru 1942 se potopil po srážce v Karibiku.

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      design by Jakub M.             admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt \ mobilní verze