Třída Porpoise – Druhá světová válka – druhasvetova.com

 

Třída Porpoise

Základní technické údaje: Třída Porpoise

Výtlak: 1 768 t na hladině a 2 053 t pod hladinou, rozměry: délka 88,09 m, šířka 9,09 m, ponor 4,88 m, pohon: dva diesely o výkonu 2 460,8 kW ( 3 300 bhp ) a dva elektromotory o výkonu 1 215,5 kW ( 1 630 HP ), dva hřídele, rychlost: 15,5 uzlu na hladině a 9 uzlů pod hladinou, dosah: 21 308 km při rychlosti 8 uzlů na hladině a 122 km při rychlosti čtyř uzlů pod hladinou, výzbroj: jedno 101,6 mm dělo, šest 533 mm torpédometů ( všechny na přídi ) se 12 torpédy, 50 min, posádka: 59 důstojníků a mužů

třda porpoise.jpg

Ponorky třídy Porpoise byly stavěny jako minonosné a vycházely z nedlouho předtím dokončené třídy Parthian. Německá praxe směřovala k umístění takřka svislých zásobníků s minami uvnitř přetlakového trupu, ale Britové upřednostňovali jejich uložení zevně, navzdory riziku poškození při nadměrném tlaku nebo útoku hlubinnými pumami. Minonosky tříd E a L nesly zásoby v sedadlových nádržích po obou stranách, ale při experimentální přestavbě M 3 v roce 1927 byly použity kolejnice na hřbetu trupu téměř v celé jeho délce, ve volně zaplavovaném prostoru pod mimořádně rozměrným pláštěm. Dopravník s nedokončeným řetězem vypouštěl miny dvířky na samé zádi při pomalém pohybu ponorky dopředu.

V podstatě stejný systém byl použit u třídy Porpoise. U samotné Porpoise zabíral asi tři čtvrtiny její délky, u ostatních byl ještě delší. Všechno toto zařízení přidávalo asi 54 tun hmotnosti nad těžištěm, takže čluny byly velmi nestabilní po vynoření na hladinu a s plnou zátěží na neklidném moři. Další odlehčovací otvory zkrátily dobu odtoku i zaplavení, což umožnilo také rychlejší ponoření. V letech 1932 – 1938 bylo spuštěno šest jednotek této třídy a další tři byly stornovány.

Vzhledem k hraniční hmotnosti dostala tato třída spíše slabé diesely, což vedlo k nevelké rychlosti na hladině. Aby se neprozradily únikem paliva, byly všechny nádrže vnitřní a to si vynutilo rozšířit přetlakový trup směrem dolů, takže měl tvar krabice zapadající do sedlových nádrží. Tento podivně tvarovaný a méně odolný průřez nepochybně přispěl k tomu, že konstrukční hloubka ponoru byla omezena na 91 m, ve srovnání s 152 m třídy Parthian. Hlavní úkol třídy Porpoise odpadl, přinejmenším oficiálně, s vývojem miny schopné pokládání z konvenčního torpédometu. Přesto však tyto čluny položily v bojových akcích asi 2 600 min. Prokázaly neocenitelné služby na vrcholu obléhání Malty, kdy ve spolupráci s dostupnými ponorkami třídy O dopravovaly na ostrov zásoby. Ponorka Seal se po poškození minou v Kattegatu musela, neschopna ponoření vzdát dvěma německým hydroplánům Arado. Po opravě byla zařazena do výzbroje jako UB – A, ale nebyla bojově nasazena. Z celé třídy Porpoise přežil 2. světovou válku jediný Rorqual.

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      design by Jakub M.             admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt