Mark Clark se narodil v roce 1896 v Sackets Harboru v New Yorku. V době operace Torch ( vylodění spojeneckých vojsk v severní Africe ) zastupoval generála Eisenhowera a v říjnu 1942 se mu dostalo velké publicity, když podnikl tajnou cestu do severní Afriky. Jednal zde s francouzským admirálem Darlanem, který souhlasil, že neuzná vichistický režim a dal všem francouzským oddílům v severozápadní Africe rozkaz, aby ustaly v odporu. Clark na oplátku umístil Darlana do ochranné vazby a uznal ho za hlavu francouzského státu, čímž vyvolal ostrý britský protest. Tuto potencionálně trapnou vazbu však brzy ukončil atentát, při němž byl Darlan zavražděn.

V lednu 1943 byl Clark jmenován velitelem 5. armády v Tunisku a připravoval se na invazi do Itálie, která začala 9. září 1943 vyloděním u Salerna. Americké jednotky vybudovaly předmostí a poté se jim podařilo dobýt Neapol. Italský terén však značně omezoval pohyblivost spojeneckých oddílů a 5. armáda se zastavila u Monte Casina. V lednu 1944 se Clarkovy oddíly podílely na vylodění u Anzia, ale prolomit německou obranu mezi Monte Cassinem a Římem se nepodařilo.

Britská 8. armáda dorazila k americkým pozicím a připojila se k pokusům o prolomení Gustavovy linie. Patová situace trvala tři měsíce. V květnu 1944 britské, americké, polské a francouzské jednotky nakonec Němce u Monte Cassina v těžkých bojích porazily a 4. června 1944 vstoupila Clarkova 5. armáda do Říma. Clark bývá kritizován za to, že neodřízl ustupující německé jednotky a namísto toho zamířil do takticky nevýznamného Říma. Generálporučík Mark Clark zemřel v roce 1984 v Charlestonu v Jižní Karolíně.