Generál Buckner Jr. se narodil roku 1886 v Mundforville v Kentucky. Bucknerův otec byl za občanské války generálem konfederace. Buckner Jr. měl za sebou službu na Filipínách za 1. světové války a dlouholetou praxi ve vojenských učilištích jako instruktor, když byl nedlouho před japonským útokem na Pearl Harbor ( 7. 12. 1941 ) jmenován velitelem Aljašského armádního obranného velitelství. Zde sloužil úspěšně až do července roku 1944.

Tehdy byl Buckner přeložen na Havaj, aby tam zorganizoval 10. armádu Spojených států, která se měla skládat z jednotek Armády Spojených států a jednotek Sboru námořní pěchoty Spojených států. Původně byla jejím úkolem invaze na Tchaj – wan, ale poté, co byla zrušena, začala se 10. armáda připravovat na vylodění na Okinawě. Bitva na tomto ostrově se změnila v nejdelší, nejpomalejší a nejkrvavější pozemní, námořní a leteckou bitvu válečných dějin Spojených států.

Vylodění na Okinawě ( operace Iceberg ) se od října 1944 připravovalo masivním bombardováním, jež vyvrcholilo v březnu 1945 útokem, při němž bylo zničeno několik stovek japonských letadel. Bezprostřední dělostřelecká příprava vylodění nastala 1. dubna 1945. Vojska generála Bucknera představovala největší soustředění zkušených amerických vojáků, jaké bylo za války v Tichomoří nasazeno – 155 000 mužů. Této krvavé bitvy, která trvala až do konce června 1945, se zúčastnilo celkem 300 000 vojáků. Proti nim měl zkušený a talentovaný japonský generál Micuru Ušidžima téměř 120 000 mužů, na rozdíl od předpokládaných 65 000, kteří se úporně bránili zejména v jižní polovině ostrova.

Po rychlém vylodění, které proběhlo téměř bez odporu, přeťala americká vojska ostrov a rozdělila jej tak na dvě části. Boje v severní polovině trvaly do 21. dubna, kdy bylo území vyčištěno od japonských obránců za cenu 218 padlých a 902 raněných amerických vojáků. Již 4. dubna byl 24. americký sbor pod velením generálmajora Hodge mířící jižním směrem zastaven na linii u Šuri, kde se Ušidžimova vojska začala usilovně bránit a způsobila Američanům vysoké ztráty. Buckner se pokusil donutit Japonce k ústupu silnějším bombardováním. Dne 11. května nařídil ofenzívu k zatlačení japonských křídel, která o deset dní později donutila Ušidžimovy hlavní síly k ústupu, zatímco jeho zadní voj sváděl těžké obranné boje. Teprve 31. května 1945 padlo město Šuri, kde měl předtím japonský velitel svůj hlavní stan, proměněné v totální sutiny dělostřeleckou palbou. I další boje byly značně namáhavé, jelikož se Japonci fanaticky bránili. Generál Ušidžima odmítl kapitulovat a on a jeho zástupce spáchali rituální sebevraždu. Japonci bojovali do konce června a nakonec se jich vzdalo pouhých 7 400.

Při bitvě o Okinawu padlo 110 000 japonských vojáků a vysoké ztráty postihly i civilní obyvatelstvo. Americké pozemní síly měly 7 203 padlých a 31 807 raněných. Jedním z amerických padlých byl i velitel. Dne 18. června 1945 byl Buckner při návštěvě předsunutého pozorovacího stanoviště zasažen šrapnelem japonského 47 mm kanonu a na místě zemřel. Velení po něm převzal generál námořní pěchoty Roy Geiger.