Arnold se narodil v roce 1886 v Gladwyne v Pennsylvanii. Po celou dobu 2. světové války velel na všech frontách letectvu Spojených států. V roce 1936 byl jmenován zástupcem velitele armádních leteckých sborů a v roce 1938 se stal velitelem leteckého štábu. Přestože nebyly k dispozici finanční prostředky, přesvědčil v předtuše obrovské poptávky po letounech americký letecký průmysl, aby zvýšil výrobu strojů a připravil výrobní a výcviková zařízení a zajistil tak výrobní kapacity. V letech 1940 – 1944 vzrostla výroba letadel v USA z necelých 6 000 na 262 000 kusů. 2. světová válka byla svědkem nesmírného rozvoje amerického letectva a za každou změnou stál Arnold. Dohlížel na výcvikové programy pro piloty a koncem války v roce 1944 vzrostl počet příslušníků leteckých ozbrojených sil na 2 000 000 oproti 21 000 z roku 1935.

Arnold působil v americkém a spojeneckém výboru náčelníků štábů. Doporučoval silnou podporu Britům a nesouhlasil s americkou politikou izolacionismu. Byl přesvědčen, že v každém budoucím konfliktu bude letectvo rozhodujícím faktorem. Věřil rovněž, že válku lze vyhrát strategickým bombardováním specifických cílů, což bylo příčinou jeho sporů s britskými partnery, kteří dávali přednost plošnému bombardování. Tento problém vyřešila v lednu 1943 konference v Casablance, na níž bylo dohodnuto, že budou aplikovány obě metody.

Hap Arnold byl populární postavou a plně si zasloužil svou přezdívku Hap nebo Happy ( Šťastlivec ). Dokázal navázat efektivní spojenectví se samotářským náčelníkem štábu RAF maršálem Portalem, což zásadním způsobem přispělo k úspěchu Spojenců. V roce 1944 se stal řádným armádním generálem a poté, co se americké letectvo stalo samostatnou armádní složkou na úrovni pozemního vojska a námořnictva, stal se jeho pětihvězdičkovým generálem. Armádní generál Henry Arnold zemřel v Sonomě v Californii v roce 1950.