Semjon Michailovič Buďonnyj • Druhá světová válka • druhasvetova.com

 

Maršál Semjon Michajlovič Buďonnyj 13. 4. 1883 – 27. 10. 1973

Semjon Buďonnyj.JPG

Semjon Buďonnyj se narodil roku 1883 v Kozjurinu u Rostova. Věnoval se chovu koní. Vypěstoval nový druh koně – koně Buďonného, proslaveného vysokými sportovnímu výkony a vytrvalostí. Buďonnyj pocházel z chudé rolnické rodiny z kozácké oblasti Těreku na severním Kavkazu, nebyl ve skutečnosti kozák, ale Rus. Prošel jako kavalerista a později jako poddůstojník rusko – japonskou a 1. světovou válkou. Revoluce a členství v bolševické straně ho vynesly do velitelských funkcí v době občanské války, kdy se proslavil jako velitel 1. jízdní armády a přestože utrpěl i těžké porážky, byl pokládán za jednoho z nejslavnějších hrdinů občanské války.

Stal se blízkým přítelem Josefa Stalina a Klimenta Vorošilova, na čemž postavil svou další kariéru. Odvážný a svérázný velitel jezdectva Buďonnyj nikdy nepochopil moderní vývoj vojenství po 1. světové válce, zejména pokud šlo o zavedení tanků do výzbroje. Ke zvýšení úrovně jeho znalostí vojenské vědy nepomohlo ani studium na Vojenské akademii Rudé armády, kterou absolvoval roku 1932. Roku 1935 byl přesto jedním z pěti prvních maršálů Sovětského svazu. Patřil spolu s Vorošilovem a několika dalšími méně významnými Stalinovými přáteli z bývalé 1. jízdní armády k těm sovětským důstojníkům, kteří se podíleli s velkou chutí na masové čistce důstojnického sboru v době Velkého teroru, jíž padli za oběť v čele s maršálem Tuchačevským zejména moderně uvažující velitelé.

Nekompetentnost Buďonného se projevila již v době Zimní války proti Finsku ( 1939 – 1940 ), kdy velel s katastrofálními důsledky armádě. Stalina to nepřesvědčilo a jmenoval ho prvním náměstkem lidového komisaře ( ministra obrany ). Po vypuknutí Velké vlastenecké války se Buďonnyj stal vrchním velitelem sovětských vojsk tzv. Jihozápadního frontu, který měl bránit Ukrajinu. Buďonného vojska byla nakonec obklíčena během bitvy u Kyjeva a Umaně. Tyto porážky patří mezi největší neúspěchy v dějinách vojenství, vzhledem k tomu, že při nich Sovětský svaz ztratil jeden a půl milionu mužů, ať už padlých nebo zajatých. Na Buďonného obranu je ale nutno uvést, že za tento debakl byl zodpovědný především Stalin, který svým vojevůdcům výslovně zakázal ustoupit, přestože to sami navrhovali. Nakonec byl Buďonnyj v září 1941 nahrazen maršálem Timošenkem a stal se na krátkou chvíli velitelem Záložního frontu, ten byl zlikvidován následující měsíc vojsky německého maršála Fedora von  Bocka a v dalším průběhu války zastával několik rozličných, méně důležitých, spíše týlových funkcí. Nikdy však nepřišel o Stalinovu podporu, možná díky své legendě z občanské války a nakonec odešel do výslužby jako hrdina Sovětského svazu.

 

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      design by Jakub M.             admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt