Globocnik byl člověk bez jakýchkoli morálních zábran. Narodil se v italském Terstu, v roce 1918 emigroval do Rakouska. V roce 1922 vstoupil do NSDAP a v organizaci rakouské strany zastával řadu funkcí. V roce 1933 vstoupil do SS, později v témže roce byl jmenován zástupcem rakouského župního vedoucího, navzdory své účasti na vraždě a loupežnému přepadení klenotnictví na předměstí Vídně. Aktivně přispěl k anšlusu. Po začlenění Rakouska do Třetí říše byl odměněn postem státního tajemníka. Od 24. května 1938 zastával krátce post župního vedoucího Vídně, v lednu 1939 byl z této funkce odvolán kvůli přijímání úplatků a nelegálnímu obchodu s valutami.

Globocnikova bezcharakternost ukončila jeho kariéru v NSDAP, jeho osobní kvality však nebránily službě u SS. V září 1939 se stal velitelem policie a SS v Lublinu. Heinrich Himmler Globocnikovi svěřil likvidaci polských Židů. Globocnik se stal šéfem organizace Abteilung Reinhard, řídící tábory smrti a nechal zřídit vyhlazovací tábory podél řeky Bug. Byl to psychopat terorizující vlastní táborové velitele. Veřejně loupil majetek svých obětí. Civilní správa Frankova Generálního gouvernementu měla po celé čtyři roky s tímto věčně opilým sadistou těžké pořízení. Himmler poté Globocnika odvelel do Terstu a svěřil mu funkci velitele policie a SS jaderského pobřeží. Po válce byl Globocnik zajat Brity. 31. 5. 1945 spáchal ve Weissensee v Korutanech sebevraždu.