Říšský vedoucí SS se narodil 7. října 1900 v Mnichově jako druhý ze tří bratrů. Jeho otec byl uznávaný učitel na gymnáziu a na Heinrichův křest šel za kmotra dokonce princ Jindřich, se kterým udržovala rodina Himmlerů přátelský vztah až do jeho smrti v roce 1916. Jako student byl Heinrich pilný, svědomitý a pracovitý. Mnoho hodin však zameškal kvůli nemocem. Jeho otec v něm probudil zájem o starou germánskou historii, která měla silně ovlivnit jeho budoucí život a kariéru. Pro špatný fyzický stav nebyl do armády přijat, ale nakonec se s otcovou pomocí přeci jen dostal na důstojnickou kadetku císařské armády. Než však stačil dokončit výcvik, válka skončila a Heinrich si ani nevystřelil. Po válce se věnoval četbě antisemitských článků. Dne 15. července 1919 získal maturitní vysvědčení s pochvalou. V prosinci 1919 se stal členem katolicky orientované Bavorské lidové strany, ze které vystoupil po čtyřech letech. Tehdy se stal novým členem začínající bavorské strany – NSDAP. Na počátku 20. let chtěl odejet do Peru, kde by založil statek, aby mohl pěstovat plodiny a chovat hospodářská zvířata. Stal se diplomovaným zemědělcem, který si brzy našel zaměstnání u firmy vyrábějící hnojiva. V roce 1928 se Himmler oženil s pravou Němkou podle svých představ, Margou. Díky jejímu věnu mohl založit slepičí farmu, se kterou poté podnikal.

Na jaře 1925 dostal výpověď a tak se plně věnoval politické činnosti v NSDAP, kde patřil mezi tzv. staré bojovníky. Ve volbách podpořil straníka Gregora Strassera, za kterého se velmi angažoval a také díky němu byl Strasser zvolen. V roce 1926 se stal zástupcem župního vedoucího pro Dolní Bavorsko a v roce 1927 zástupcem Říšského vedoucího SS. Dne 6. ledna 1929 byl muž s členským číslem SS 156 jmenován Adolfem Hitlerem Říšským vedoucím SS. Byl to právě Heinrich Himmler, kdo z pouliční tlupy rváčů utvořil obrovskou polovojenskou organizaci. V červnu 1934 dosáhl stav SS počtu 50 000 mužů ( v roce 1931 vznikla pod vedením Reinharda Heydricha samostatná výzvědná služba ( později SD – Sicherheitsdienst ). Také díky Himmlerovi byla 30. června 1934 provedena čistka mezi vedoucími představiteli konkurenčních SA. Poté byly SS povýšeny na samostatnou organizaci v rámci NSDAP a v roce 1939 bylo pro příslušníky SS zavedeno vlastní právo.

Dne 1. října 1936 byla centralizována policejní moc v rukou Říšského vedoucího SS. Proto, aby se někdo dostal do SS, musel mít nejen dobré fyzické i psychické vlastnosti, ale také „dobrý původ“. Musel totiž dokazovat čistý rodokmen, nesměl mít židovské předky. Takto chtěl Himmler vychovat elitu národa a zajistit tak Německu řádné, rasově čisté potomky. Z bezpečnostní policie a SD vytvořil Himmler speciální jednotky ( Einsatzgruppen ), jejichž úkolem bylo zlikvidovat Židy a odpůrce nacistického režimu. Tyto jednotky postupovaly těsně za útočícími jednotkami a společně s jednotkami Wehrmachtu, které jim zajišťovaly prostředky, se „staraly“ o nevyhovující obyvatelstvo dobytých území.

V létě 1941 si Himmler pozval k sobě velitele koncentračního tábora v Osvětimi, Rudolfa Hösse, kterému oznámil, že má začít s vyhlazováním Židů v táboře. V roce 1942 navštívil Osvětim, aby se přesvědčil, že masové vyhlazování probíhá podle plánu. Po zhlédnutí tábora byl spokojen. V roce 1944 plánovali důstojníci Wehrmachtu atentát na Hitlera. Je jasné, že o tom Himmler něco musel vědět, ale neudělal nic, aby atentátu zabránil. 21. dubna 1945 přednesl zoufalý Himmler návrh na propuštění všech Židů z koncentračních táborů, aby pak mohl se Spojenci vyjednávat o míru. Dne 23. dubna 1945 vedl rozhovory se švédským velvyslancem hrabětem Folke Bernadottem. Učinil Spojencům návrh na kapitulaci na Západě nikoli však na Východě. 28. dubna byla tato zpráva odvysílána v londýnském rozhlase a Hitler ji naneštěstí pro Himmlera slyšel a tak se Hitlerovým nástupcem stal admirál Dönitz. Po podepsání kapitulace se Heinrich Himmler ukrýval a snažil se opustit Německo. Byl však dopaden britskou hlídkou a poté převezen do Bramstedtu k výslechům. Při prvním výslechu odhalil svou totožnost, a proto byl přísně hlídán, aby nemohl spáchat sebevraždu. To se mu však přesto podařilo, 23. května 1945 spáchal Heinrich Himmler sebevraždu, rozkousl ampuli s jedem.