Joachim von Ribbentrop se narodil roku 1893 ve Weselu. Hitlerův pozdější ministr zahraničí, získal šlechtický přídomek poté, co ho v roce 1925 adoptovala teta, která byla šlechtického původu. Pro svou spíše nemotornou diplomacii si vysloužil posměšnou přezdívku šampusbaron. Roku 1920 se totiž oženil s Anneliese, dcerou bohatého výrobce sektu Henkella a byl obchodním zástupcem jeho firmy v Berlíně. Tam se setkal s Adolfem Hitlerem, jenž kontakty tohoto obratného obchodníka zužitkoval a umožnil mu rychlý vzestup jako svému zahraničněpolitickému poradci.

Jakožto spolutvůrce německo – britské námořní smlouvy z roku 1935 byl v roce 1936 povolán na post velvyslance v Londýně a o dva roky později do funkce ministra zahraničí po Konstantinovi von Neurathovi. Hitler však považoval zahraniční politiku za svou vlastní doménu a tak Ribbentrop nebyl od té doby prakticky ničím víc než jeho mimořádným vyslancem, například při uzavírání Hitlerova paktu se Stalinem roku 1939 v Moskvě. Za války neblaze nesl neustále klesající význam svého úřadu a dal jej celý k dispozici pronásledování Židů. V roce 1945 byl zatčen, 1. října 1946 byl jako jeden z hlavních válečných zločinců odsouzen k smrti a 16. října popraven oběšením.