Generálplukovník Hans – Jürgen von Arnim 4. 4. 1889 – 1. 9. 1962
Hans – Jürgen von Arnim se narodil 4. dubna 1889 v Ernsdorfu ve Šlesvicku. Dne 1. dubna 1908 vstoupil jako kadet do císařské německé armády. Ke 4. pluku pruské pěší gardy jej vyslali jako poručíka 17. srpna 1909. Po celou 1. světovou válku sloužil jako nižší důstojník. Po skončení války se Arnim rozhodl zůstat v armádě a za éry Reichswehru postupně stoupal po služebním žebříčku.
Arnim dosáhl 1. ledna 1938 hodnosti generálmajora a 4. února 1938 mu bylo svěřeno velení 4. heeres dienststelle ( velitelství příhraniční oblasti ). Po vypuknutí polské kampaně Arnim převzal 8. září 1939 52. pěší divizi a 1. prosince 1939 byl povýšen na generálporučíka. Po skončeném tažení na Západě v červnu 1940 se Arnim dostal 5. října 1940 do velení 17. tankové divize. Tomuto svazku velel jako součást skupiny armád Střed v první etapě války proti Sovětskému svazu, než 11. listopadu 1941 převzal velení XXXIX. tankového sboru.
Poté byl Arnim převelen do severní Afriky, kde vylodění Spojenců ve francouzské severní Africe velmi znepříjemnilo postavení vojsk Osy. Když byl povýšen do hodnosti generálplukovníka, bylo Arnimovi 3. prosince 1942 svěřeno velení 5. tankové armády. S Rommelovým návratem do Evropy zdědil Arnim 9. března 1943 velení nad skupinou armád Afrika v jejích posledních zoufalých dnech odporu proti britské 1. a 8. armádě. Arnim se vzdal 12. března 1943 a zbytek války strávil jako válečný zajatec Britů.