Viceadmirál Hiroaki Abe – Druhá světová válka – druhasvetova.com

 

Viceadmirál Hiroaki Abe 15. 3. 1889 – 6. 2. 1949

Hiroaki Abe se narodil roku 1889 v Jonezawě, prefektura Jamagata. Historie viceadmirála Abeho je příkladem toho, jak typická japonská kulturní atmosféra mohla negativně ovlivnit osud nepochybně schopného důstojníka, který měl zkrátka jen smůlu. Abe měl za sebou úspěšnou kariéru japonského námořního velitele, kterou zahájil ještě před 1. světovou válkou a od roku 1938 byl kontraadmirálem. V době útoku na Pearl Harbor a bitvy u ostrova Wake velel 8. křižníkové divizi Císařského japonského loďstva. Kritickým se pro něj stal neúspěch v námořní bitvě o Guadalcanal 12. – 13. listopadu 1942.

Po úspěšné účasti v bitvě ve východních Šalamounových ostrovech 23. – 25. srpna 1942 a v bitvě u Sanat Cruz 28. – 29. října byl 1. listopadu Abe povýšen na viceadmirála. Potom však přišla bitva u Guadalcanalu, kde přišel o svou vlajkovou loď, bitevní loď Hiei a dva torpédoborce. Tato porážka znamenala pro Abeho to nejhorší, co se mohlo japonskému důstojníkovi stát – ztratil tvář, protože se nepostavil dostatečně agresivně proti údajně slabšímu nepříteli. Toto selhání vyvolalo obrovskou kontroverzi ve vedoucích kruzích japonského válečného loďstva a vrchní velitel admirál Jamamoto nakonec Hiroakiho Abeho odvolal. Brzy na to, v březnu 1943, byl Abe přinucen z válečného námořnictva zcela odejít.

Bylo by jistě poučné ukázat, jak se případy zjevné neúspěšnosti vyšších velitelů vy vypjatých bojových situacích vyrovnávali v armádách jednotlivých válčících mocností. Pro Japonce byla ztráta tváře velkou hanbou a smýt jí někdy dokonce vyžadovalo spáchat rituální sebevraždu seppuku. Němečtí generálové na tom byli lépe – Hitler jim obvykle řekl, že jsou natolik postiženi nějakou nemocí, že musí požádat o pensiování. Američtí generálové byli obvykle posílání potichoučku zpět do vlasti, aby tam působili v nějaké vojenské škole. Britové dostali šlechtický titul a velitelskou funkci někde hodně daleko, aby nemohli napáchat moc škody. Nejhůře na tom byli sovětští generálové. Bylo by těžké spočítat sovětské důstojníky, kteří byli v prvních měsících války za zradu a zbabělost mučeni a pak obvykle okázale veřejně zastřeleni. A přitom většinou nešlo o jejich vlastní chyby, nýbrž o důsledky omylů či opomenutí politiky Stalinovy tyranské vlády.

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      Design by Jakub M.      o tomto webu \ kontakt