Admirál Čuiči Nagumo – Druhá světová válka – druhasvetova.com

 

Admirál Čuiči Nagumo 25. 3. 1887 – 6. 7. 1944

Admirál Čuiči Nagumo se narodil roku 1887 v Jonezawě, prefektura Jamagata. Kariéra tohoto japonského admirála v Císařském japonském válečném loďstvu zahájená roku 1908 měla až do začátku 2. světové války typický průběh, s jakým se setkáváme prakticky u všech japonských admirálů. Nagumo se již ve 20. letech stal specialistou na taktiku používání torpéd a torpédoborců. Zdá se však, že v určitém okamžiku jeho kariéry jeho názory poněkud ustrnuly a podle názorů svých kolegů představoval velitele ze staré školy, který nedostatečně chápal potenciál námořního letectva, jež se za války v Tichomoří stalo rozhodující. Nicméně Nagumo postupoval v hodnostech zejména díky svému politickému postoji a podpoře. Byl ve válečném loďstvu vedoucím představitelem militaristických kruhů, které koncem 30. let ovládly japonskou politiku. Před začátkem války viditelně zestárnul, fyzicky i mentálně.

 V souvislosti s útokem na Pearl Harbor, na který dohlížel jako velitel 1. letecké flotily, bývá kritizován za to, že neuskutečnil nálet třetí vlny, který mohl zničit americká skladiště pohonných hmot a opravárenská zařízení, ponorkovou základnu a zpravodajské centrum. Během prvních tažení v roce 1942 dosáhl Nagumo významných úspěchů při bombardování Darwinu a nájezdu do Indického oceánu. Na jeho kontě bylo pět potopených bitevních lodí, jedna letadlová loď, dva křižníky, sedm torpédoborců a desítky obchodních, dopravních a dalších plavidel Spojenců, sám přitom ztratil jen několik desítek pilotů.

Bitva u Midwaye však přinesla konec Nagumova vítězného pochodu. Jeho bojová skupina letadlových lodí ztratila čtyři letadlové nosiče, což se ukázalo jako bod obratu ve válce v Tichomoří a vysoké počty ztrát leteckých posádek podstatně oslabily výkonnost japonského válečného loďstva v dalším průběhu války. Nagumo, přeložený na funkci velitele 3. flotily, velel letadlovým lodím v bojích o Guadalcanal, ale jeho akce byly nepříliš úspěšné a postupně vyčerpávaly síly japonského loďstva.

Zbytek roku 1942 a rok 1943 strávil Nagumo ve funkcích týlové povahy. Když se situace Japonska zhoršovala, dostal v březnu 1944 znovu bojovou velitelskou funkci ve 14. letecké flotile Císařského japonského loďstva. Zatímco japonské loďstvo pod velením Dšisabura Ozawy svádělo ve Filipínském moři rozhodující bitvu proti přesile 5. flotily Spojených států, byl Nagumo v červnu 1944 spolu s japonským pozemním velitelem generálem Jošicugu Saitó ponechán bez další podpory na ostrově Saipan, který měl bránit proti americkému vylodění. Dne 6. července 1944 během poslední fáze bitvy o Saipan spáchal sebevraždu a to nikoli tradičním rituálním způsobem, ale kulkou do spánku. Odpor asi 32 000 japonských vojáků na Saipanu, kde se opevnili v podzemních jeskyních a bunkrech, byl velmi úporný a fanatický. Skončil až 7. července fanatickým útokem, největším za války. Z 32 000 vojáků posádky přežilo jen 1 000 mužů, zahynulo zde rovněž 22 000 civilních obyvatel. Dne 8. července 1944 byl Čuiči Nagumo posmrtně vyznamenán a povýšen na admirála.

 
© 2008 - druhasvetova.com      Design by Jakub M.      o tomto webu \ kontakt     
Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním webu vyjadřujete souhlas.
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.