Pius XII. se narodil v roce 1876 v Římě, jako Eugenio Pacelli. Na kněze byl vysvěcen v roce 1899. V letech 1920 – 1929 působil jako nuncius v Německu. Od roku 1930 byl kardinálem státním sekretářem a významně se podílel na vzniku konkordátu. Dne 2. března 1939 byl zvolen papežem a přijal jméno Pius XII. Jeho pokusy zachránit mír tím, že se nabídne, jako prostředník skončily bezvýsledně. Žádoucí výsledky nepřinesly ani jeho snahy pomáhat pronásledovaným.

Při svých silně omezených manévrovacích možnostech ve fašistické, později nacistickým Německem kontrolované Itálii se Pius XII. přímé konfrontaci s vedoucími představiteli režimu vyhýbal. Třebaže byl informován o genocidě židů, Romů a dalších skupin obyvatelstva, rozmlouval svým biskupům veřejné obžaloby. Naopak maršála Pétaina, vedoucího představitele vichistické Francie, utvrzoval v jeho kursu kolaborace a do značné míry se omezoval jen na církevní otázky.

Po skončení 2. světové války nepodnikl nic proti pomoci církevních míst při útěcích nacistických válečných zločinců. Je možné, že ji dokonce schvaloval. Toto podílnictví ho po jeho smrti kompromitovalo a rozmlžilo jeho teologický význam. Papež Pius XII. zemřel v roce 1958 v Castel Gandolfu u Říma.