Pierre Laval se narodil v roce 1883 v Chateldonu. Poprvé nechvalně proslul na mezinárodní úrovni, když jako francouzský ministr zahraničí společně s britským ministrem zahraničních věcí sirem Samuelem Hoarem tajně dojednal s fašistickou Itálií, že jí postoupí Habeš. Jakmile vešel Hoarův a Lavalův plán ve známost, oba ministři byli nuceni odstoupit. Laval se do politiky vrátil jako zástupce hlavy státu a ministr zahraničí, když národní shromáždění dne 23. června 1940 jmenovalo po pádu Francie hlavou státu maršála Pétaina.

Již na počátku bitvy o Francii dospěl Laval k závěru, že nacistické Německo zvítězí a ucházel se o přízeň Němců i za cenu potlačení svých francouzských odpůrců. V prosinci 1940 byl obviněn z intrik proti vládě a zbaven funkce, ale po německém nátlaku byl v dubnu 1942 povolán zpět. Po osvobození Francie Spojenci se společně s loutkovou vládou uchýlil do Německa. Koncem války byl Laval zatčen ve Španělsku, deportován, souzen ve Francii, shledán vinným a zastřelen ve věznici Fresnes. Pro svou obojakost nebyl oblíben ani u Francouzů ani u Němců.