Marie-Pierre Koenig, generál • Druhá světová válka • druhasvetova.com

 

Generál Marie – Pierre Koenig 10. 10. 1898 – 2. 9. 1970

Koenig.jpg

Koenig se narodil roku 1898 v Caënu ve Francii. Koeniga a jeho vojáky připomínají v Paříži nejméně dvě věci. Jednou z nich je pomník, na jehož žulovém základu jsou vytesána slova telegramu, který Koenigovi zaslal 9. června 1942 do Bir Hakejmu de Gaulle: „ Generále Koenigu, řekněte svým vojákům, že na vás hledí celá Francie a že jste její pýchou!“ Tato slova si denně znovu a znovu čtou desítky tisíc řidičů, kteří tudy projíždějí, protože kolem památníku vede kruhový objezd. Druhou připomínkou největšího příspěvku generála Koeniga a jeho 5 500 vojáků k francouzskému válečnému úsilí, hrdinného čtrnáctidenního odporu několikanásobné německé přesile u Bir Hakejmu v Libyjské poušti, je jeden z pařížských mostů přes Seinu, nemluvě o přilehlé stanici metra.

Marie – Pierre Koenig za 1. světové války sloužil ve francouzské armádě v Maroku. Na začátku 2. světové války se vrátil do Francie a byl vyslán s francouzskými expedičními silami do Norska, poté bojoval ve Francii, odkud byl evakuován do Velké Británie. V Londýně se připojil ke Svobodným Francouzům a sblížil se s generálem de Gaullem. Vyznamenal se již při dobytí Gabonu vojskem Svobodných Francouzů a velel v roce 1941 při jejich tažení na Blízkém východě, v Sýrii a Libanonu. Nejslavnější epizodou Koenigovy účasti ve 2. světové válce bylo velení 1. divizi Svobodných Francouzů v době od 27. května do 11. června 1942 při obraně postavení u Bir Hakejmu v Libyjské poušti. Jeho divize v počtu 5 500 mužů se ubránila útokům jednotek Afrika Korpsu i italské obrněné divizi Ariete. Když Rommel 28. května vyslal vyjednavače, aby Francouze vyzval ke kapitulaci, odpověděl jim Koenig, že tam kvůli tomu nepřišel.

Bitva i Bir Hakejmu byla od června 1940 prvním větším střetnutím Francouzů s Němci. Zároveň k ní došlo v situaci, kdy britská vojska začínala propadat morální únavě a tak se k obrannému boji francouzské divize upínala široká pozornost. Koenigova obrana značně zbrzdila dosavadní rychlý německý postup a než se Francouzští vojáci 11. června mohli odpoutat od nepřítele, splnila všechny naděje, které se do ní vkládaly. Z původních 5 500 vojáků, kterým Koenig velel, jich zůstalo 4 000 schopných dalšího boje. Padlí, zranění a nezvěstní dosáhli počtu  1 109 mužů, zatímco nepřítel měl ztráty trojnásobné.

V dalším průběhu války sloužil Koenig jako náměstek náčelníka generálního štábu a francouzský delegát u nejvyššího spojeneckého velitele, generála Eisenhowera. V červnu 1944 se stal velitelem Francouzských vnitřních sil, domácí armády, která vznikla spojením různých organizací vedoucí ozbrojený odboj. V této funkci řídil operace vnitřních sil na podporu spojenecké invaze v Normandii i při následné invazi americké 7. armády a francouzské armády B do jižní Francie. Dne 21. srpna 1944 ho de Gaulle jmenoval vojenským guvernérem Paříže, aby tam obnovil právo a pořádek po povstání proti okupantům a jejím osvobození.

Po válce byl do roku 1949 velitelem francouzské armády ve francouzské okupační zóně a v 50. letech krátce zastával dvakrát funkci ministra obrany. Důstojnost francouzského maršála mu byla udělena posmrtně, v roce 1984. Marie – Pierre Koenig patří ke skupině nejslavnějších francouzských vojevůdců nejen 2 .světové války, ale 20. století jako celku.

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      design by Jakub M.             admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt