Oldřich Dvořák se narodil v roce 1923 v Trenčíně. Oldřichův otec pracoval jako strojvedoucí u ČSD, což vedlo k častému stěhování rodiny. Oldřich vychodil obecnou školu v Žilině, kde následně začal studovat i gymnázium. Po vzniku samostatného Slovenského štátu, se rodina přestěhovala do Brna, kde ve studiu pokračoval.

Na konci ledna 1940 opustil Dvořák okupovanou vlast a tzv. Balkánskou cestou zamířil do Francie. Dorazil tam však těsně před německým vpádem, byl zařazen do výcviku k telegrafní rotě. Bojů se nezúčastnil. 7. července 1940 se mu podařilo dostat na loď plující do Anglie. Tam byl zařazen ke spojovací četě v rámci 2. pěšího pluku. V lednu následujícího roku byl převelen dokonce k velitelské četě, kde si ho všimli jako adepta na prodělání speciálních kurzů. V období srpen 1941 - duben 1942 absolvoval sabotážní, telegrafní a parakurz. 22. dubna 1942 se stal příslušníkem jednočlenného výsadku Steel.

Již o 6 dnů později, 28. dubna 1942, byl vysazen letounem Handley Page Halifax poblíž vesničky Požáry na Křivoklátsku. Bez problémů se mu podařil seskok a poté co ukryl vysazený materiál odcestoval na záchytné adresy v Pardubicích a Lázních Bělohrad. Zde se setkal s nadporučíkem Alfrédem Bartošem, který ho následně "propůjčil" ÚVODU ( Ústřední vedení odboje domácího ), jako radistu.

Po atentátu na zastupujícího říšského protektora SS - Obergruppenführera a generála policie Reinharda Heydricha zamířil na Slovensko, kde chtěl přečkat hrůzy, které nacisté rozpoutali po smrti Heydricha, u své sestry.

Cestou se stavil v obci Radošovce v okrese Skalica na západním Slovensku, aby místnímu notářovi sdělil pozdrav od jeho syna z Anglie. Notář ale okamžitě informoval četnickou stanici a při následném zátahu byl Oldřich Dvořák zezadu zastřelen slovenským četníkem. Po provedené pitvě ve Skalici byl 11. července 1942 pohřben v Radošovcích. Jeho ostatky byly v roce 1948 exhumovány a pohřbeny s vojenskými poctami na ústředním hřbitově v Brně. 17. července 1948 byl povýšen na nadporučíka pěchoty v záloze in memoriam.