Karel Pavlík se narodil roku 1900 v malé vesničce u Českého Brodu. Studoval na učitele a v roce 1920 narukoval na vojnu. Rozhodl se stát důstojníkem a proto vystudoval Vojenskou akademii, ale s dosti špatnými výsledky. Byl jen průměrným vojákem, v roce 1934 byl dokonce hodnocen jako nevyhovující. Pak ale na sobě začal tvrdě pracovat a v roce 1938, kdy velel rotě, byl již hodnocen jako výborný důstojník. Když 14. března 1939 vjely jednotky německého Wehrmachtu do Frýdku – Místku, byl kapitán Pavlík právě v místních Czajankových kasárnách na jazykovém kurzu. Když se německá kolona pokusila obsadit kasárna, stráž u  brány na ní zahájila palbu. Kapitán Pavlík se okamžitě chopil velení a vydal rozkaz k obraně, i když obránci měli jen pušky a kulomety, zatímco Němce podporovala obrněná vozidla.

Rozpoutal se boj, ve kterém se Češi úspěšně bránili. Brzy jim ale začala docházet munice a po zjištění, že se nikde jinde nebojuje, se vzdali. Němci měli několik mrtvých, na české straně byli jen dva lehce ranění. Po obsazení republiky a po vzniku Protektorátu Čechy a Morava, byl Karel Pavlík propuštěn z armády, ale s okupací se nesmířil a v boji pokračoval dál. Stal se členem odbojových skupin Za vlast a Obrana národa, v níž spolupracoval i se štábním kapitánem Morávkem. Po atentátu na Reinharda Heydricha padl do pasti gestapa, byl vyslýchán a krutě mučen. Nakonec ho nacisté převezli do koncentračního tábora Mauthausen a tam zastřelili. Po válce byl in memoriam povýšen na majora a v roce 1999 vyznamenán medailí Za hrdinství. Jeho symbolický hrob se nachází v Kostelci nad Černými lesy.