Analogicky s výstavbou francouzské Maginotovy linie byla v rámci československého pohraničního opevnění stavěna pevnostní kasárna dislokovaná v bezprostředním týlu opevněné linie těžkého opevnění. Velitelství, náhradní rota a II. prapor Hraničářského pluku 4 byly umístěny v novostavbách kasáren v Hlučíně. Další prapory pluku byly dislokovány do kasáren v Koblově a Hrabyni. V rámci Hraničářského pluku 4 bylo realizováno i několik stanovišť velitelů rot.

Ve Starém městě pod Sněžníkem byla rozestavěna kasárna pro Hraničářský pluk 6. Také pro velitelství Hraničářského pluku 6 a jeho IV. a V. prapor byla vybudována kasárna v Červené Vodě.

(  Rozestavěná kasárna Hraničářského pluku 6 ve Starém městě pod Sněžníkem )

Velitelství Hraničářského pluku 19 bylo umístěno v Orlických kasematách v Žamberku, které byly původně postaveny pro Hraničářský prapor 3. V současné době jsou bohužel postupně bourána. Další útvary Hraničářského pluku 19 sídlily v novostavbách pevnostních kasáren v Těchoníně, Rokytnici v Orlických horách a Klášterci nad Orlicí. V rámci úseku Náchod byla rozestavěna kasárna v Novém Hrádku.

Po 2. světové válce byla k původnímu účelu využívána snad jen kasárna v Rokytnici, kde byli ubytováni příslušníci 6. ženijního stavebního pluku, kteří se podíleli na zkouškách některých objektů ze železobetonových prefabrikátů. Pro posádky lehkého opevnění ( LO ) bylo realizováno množství chat nejrůznějšího provedení, od dřevěných až po zděné. Na Vranovské přehradě měla jedna z chat dokonce loděnici pro motorový člun. V současné době je pro veřejnost přístupná jedna z budov pevnostních kasáren ve Starém městě pod Sněžníkem, kde je postupně budováno muzeum československého opevnění a armády.