Základní technické údaje: LCI ( L )

Výtlak: prázdný 246 t, plný 384 t, rozměry: délka 48,9 m, šířka 7,2 m, ponor 0,9, pohon: dva diesely o výkonu 1 730 kW ( 2 320 bhp ), dva hřídele, výkony: nejvyšší rychlost 14 uzlů, dosah 14 822 km při rychlosti 12 uzlů, výzbroj: pět jednohlavňových 20 mm protiletadlových kanonů, nosnost: 210 vojáků, posádka: 29 důstojníků a mužů

Landing Craft, Infantry ( Large ) neboli LCI ( L ) byl původně klasifikován jako Gigant Raiding Craft ( obrovský útočný člun ). Byl to poměrně rychlý člun konstruovaný pro přepravu 210 vojáků přes moře při plavbách do 48 hodin. Diskuze o podobném plavidle začaly v roce 1942. Mělo sloužit k nájezdům na pobřeží okupované Evropy. Protože vojska se potřebovala dostat na břeh co nejrychleji, byla na každé straně přidána lávka. Po jejím spuštění mohli vojáci seběhnout do vody dost mělké, aby se přebrodili na břeh. To ovšem vyžadovalo tak malý příďový ponor, že konstrukce nemohla být dřevěná, ale ocelová. Proto se LCI ( L ) stavěly podle britských požadavků v Americe. Od LCI ( L ) 351 byla zavedena příďová rampa ve střední čáře ( ale ne u všech jednotek ), která lépe chránila živou sílu, ale byla mechanicky zranitelnější. Protože LCI ( L ) nepřepravoval vozidla, byla jeho konstrukce celkem čistá s přídí lodního typu.

Pohon byl typickým produktem válečné vynalézavosti, totiž osm automobilových dieselů General Motors pohánělo dva hřídele prostřednictvím pryžových třecích spojek. Přidělená identifikační čísla jdou až po LCI ( L ) 1139, ale v původní podobě jich bylo dokončeno něco přes 900. Dalších 300 trupů bylo použito pro zvláštní účely, jmenovitě přes 160 bylo vyzbrojeno jako čluny palebné podpory. Byly označeny jako Landing Craft, Infantry ( Gun ) čili LCI ( G ), tedy dělové čluny, ale mnohé z nich nesly 127 mm raketomety nebo minomety.

LCI ( L ) v jeho útočné roli doplňoval Landing Craft, Infantry ( Small ) čili LCI ( S ), ale zdá se, že ani jeden z obou typů nebyl nikdy použit k původně plánovaným účelům. Protože nesl jen poloviční počet vojáků, byla použita dřevěná konstrukce firmy Fairmile, která je pak hromadně vyráběla stejně jako spoustu jiných pobřežních člunů. Obšívka z diagonálně vrstvené překližky byla pro lepší ochranu na většině vnějšího povrchu pokryta 6,4 mm pláty z vysoce pevné oceli, ale vojáci uvnitř stejně utrpěli četné ztráty při přibližování ke břehu, když se čluny nakonec používaly převážně k námořním výsadkům. Na přídi byly neméně než čtyři lávky spolu s typickým britským prostorem pro uložení 12 jízdních kol. Pohon zajišťovala dvojice osvědčených benzínových motorů Hall – Scott a s jejich přeplňovanou verzí dosahovaly čluny rychlosti až 15 uzlů.