Základní technické údaje: USS South Dakota BB.57

Výtlak: standardní 38 000 t, plný 44 374 t, rozměry: délka 207,3 m, šířka 33,0 m, ponor 11,1 m, pohon: parní turbíny o výkonu 130 000 shp ( 96 940 kW ), čtyři hřídele, rychlost: 28 uzlů, pancéřování: pás 311 mm, paluby 38 – 127 mm, věže 457 mm, výzbroj: devět děl ráže 406 mm, šestnáct 127 mm univerzálních děl, čtyřicet protiletadlových děl ráže 40 mm, čtyřicet protiletadlových děl ráže 20 mm, letadla: tři plovákové letouny Vought Kingfisher, posádka: 2 354 důstojníků a mužů

V roce 1937 byla zřejmá potřeba nové třídy bitevních lodí odolných proti zásahům 406 mm děl bez překročení limitu 35 000 tun. Jinou otázkou ovšem bylo, jak toho dosáhnout a konstruktéři US Navy byli donuceni k řadě kompromisů. Zkrácením délky na čáře ponoru ušetřili hmotnost, ale kvůli váze silnějšího pancíře museli zvětšit šířku. Tím vrostl odpor a pro dosažení rychlosti 28 uzlů byl nutný větší výkon, ale v kratším trupu bylo méně místa pro stroje.

Tyto problémy se nakonec vyřešily zvýšeným důrazem na novou konstrukci strojů, takže v celkové bilanci se třída South Dakota vyplatila. Krátký trup byl obratný a ochrana proti dělostřeleckým granátům, pumám a torpédům se vyrovnala kterékoli jiné lodi té doby, stavěných podle stejných omezení. Ve skutečnosti dosahovala třída South Dakota podobně jako britská třída King George V až 38 000 tun, což je překročení o 8,5 %, tedy podstatně menší proti francouzským, německým či italským konstrukcím. Kýl první lodi USS South Dakota BB.57 byl položen v červenci 1939, na vodu byla spuštěna v červnu 1941 a do výzbroje byla zařazena v březnu 1942. Po zkušební plavbě zamířila přímo do Tichomoří, ale byla poškozena, když najela na mělčinu. Oprava byla dokončena právě včas, aby stihla bitvu u Santa Cruz a 26. října 1942 ohlásila sestřelení 26 japonských letadel. Tento fenomenální výkon lze vysvětlit skutečností, že jako první loď použila nové 127 mm granáty s bezkontaktním zapalovačem.

Další bojovou akcí byla bitva u Guadalcanalu. V noci ze 14. na15. listopadu 1942, byla tentokrát USS South Dakota měně úspěšná. Při přibližování k japonské řadě bitevních lodí, společně s USS Washington nečekaně dostala zásah, po němž vypadl hlavní jistič a úplně vyřadil rozvod elektrické energie. Loď bez radarů, dálkoměrů, světel a navigačních přístrojů se potácela směrem k Japoncům až na vzdálenost 4 570 metrů, z níž byla neprodleně zasypána množstvím střel. Jejich výbuchy zabyli 38 a zranily 60 dalších mužů. V roce 1943 se USS South Dakota se sesterskou lodí USS Alabama připojila k Home Fleet, ale ještě v témže roce se vrátila do Tichomoří. Se třemi sesterskými loděmi se účastnila všech větších vylodění, jež vyvrcholily japonskou kapitulací v roce 1945. V roce 1947 byla zařazena do zálohy a v roce 1962 byla vyřazena z výzbroje.