USS Bogue - druhá světová válka | druhasvetova.com

 

USS Bogue

Základní technické údaje: USS Bogue ( CV.9 )

Výtlak: standardní 11 000 t, plný 15 400 t, rozměry: délka 151,1 m, šířka letové paluby 34,0 m, ponor 7,92 m, pohon: parní turbíny o výkonu 6 340 kW ( 8 500 shp ), jeden hřídel, rychlost: 18 uzlů, pancéřování: žádné, výzbroj: dvě 127 mm protiletadlová děla, čtyři zdvojená 40 mm protiletadlová děla Bofors a dvanáct 20 mm protiletadlových děl, letadla: ( v roce 1943 ) 12 stíhacích letounů a 12 torpédonosných bombardérů, posádka: 890 důstojníků a mužů

Naléhavá potřeba vzdušného krytí konvojů v bitvě o Atlantik byla řešena přestavbou trupů obchodních lodí na malé letadlové lodě. V létě 1941 jak Britové, tak Američané přestavěli obchodní lodě na první pokusné doprovodné letadlové lodě s označením CVE. Poté, co se osvědčily, byla americkým loděnicím zadána výroba první sériové třídy 21 lodí CVE. Z nich 11 šlo přímo k Royal Navy jako třída Attacer, zatímco zbytek vytvořil v US Navy třídu Bogue. Lodě třídy Bogue byly přestavovány z částečně dokončených trupů a proti prototypům byly podstatně vylepšeny, měly hangár v celé délce se dvěma výtahy ve střední čáře. USS Bogue ( CV.9 ) a sesterské Card ( CV.11 ) a Core ( CV.13 ) měly dokonce dva katapulty. Nesly 28 letounů. Bogue byla spuštěna na vodu v lednu 1942.

Dobré vybavení včetně přehledového radaru a větší prostor ve srovnání s torpédoborci a fregatami předurčovaly doprovodné letadlové lodě do role vlajkových lodí stíhacích protiponorkových skupin vytvářených od podzimu 1942. Bogue se svou skupinou potopila nejméně 13 německých ponorek. USS Bogue byla zařazena k Atlantickému loďstvu v únoru 1943, když vrcholila bitva o Atlantik. Při její čtvrté plavbě přes Atlantik potopily její letouny první ponorku. Při příští plavbě přibyly další dvě. Při sedmé plavbě potopily jednu ponorku její letouny a druhou jeden z doprovodných torpédoborců.

Nejhorší fáze bitvy pominula a nastal obrat v neprospěch ponorek. Stíhací skupiny už nemohly dále rozšiřovat své protiponorkové působení na Atlantiku, kde si v listopadu a prosinci Bogue připsala další tři ponorky. Po krátké přestávce počátkem roku 1944, kdy převážela letouny do Velké Británie, se vrátila ke stíhání ponorek a v březnu přispěla k potopení ponorky U – 575. Do září 1944 Bogue potopila další tři ponorky, poté se vrátila do Spojených států, kde po nějakou dobu plnila výcvikové úkoly. Při poslední stíhací akci v dubnu 1945 si připsala poslední ze třinácti ponorek, U – 546, jako součást 2. přehradného svazu kapitána G. J. Dufka. V závěrečných měsících války byla Bogue odeslána do Tichomoří, kde přepravovala letadla a zásoby do vzdálených posádek a po zhroucení Japonska byla přeřazena k operaci Magic Carpet ( létající koberec ), přepravě válečných zajatců a vojáků zpět do Spojených států.

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      design by Jakub M.             admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt