Lehký křižník De Ruyter • Druhá světová válka • druhasvetova.com

 

Lehký křižník De Ruyter

Základní technické údaje: De Ruyter

Výtlak: standardní 6 642 t, plný 7 882 t, rozměry: délka 170, 9 m, šířka 15,7 m, ponor 5 m, pohon: 6 kotlů Yarrow + 2 sestavy parních turbín Parsons o výkonu 66 000 k ( 48 543 kW ), krátkodobě až 75 000 k ( 55 162 kW ), dva hřídele, rychlost: 32 uzlů ( 59,3 km/h ), dosah: 6 800 námořních mil ( 12 594 km ), pancéřování: paluba a velitelský můstek 33 mm, čelo věží 100, boky trupu 30 – 51 mm, výzbroj: sedm děl Bofors ráže 150 mm, deset protiletadlových děl ráže 40 mm a osm těžkých kulometů ráže 12,7 mm, letadla: dva hydroplány Fokker C.XI – W, posádka: 437 důstojníků a mužů

Lehký křižník De Ruyter.jpg

Lehký křižník De Ruyter dostal jméno po admirálu Michieli Adriaenszoon de Ruyterovi. Byl sedmou lodí tohoto jména v historii nizozemského námořnictva. Stavba lodi byla zahájena v září 1933, na vodu byla spuštěna v březnu 1935 a do služby u nizozemského Královského námořnictva vstoupila v říjnu 1936. Vzhledem k tomu, že se důsledky světové hospodářské krize promítly i v Nizozemí, byl De Ruyter navržen s velmi lehkou výzbrojí i pancéřováním. Konstrukci lodě nepomohlo ani tehdy velmi rozšířené pacifistické hnutí, které poukazovalo na to, že námořnictvo nepotřebuje takováto plavidla. Nicméně později došlo k jistým vylepšením původní konstrukce, když byla přidána další dělostřelecká věž a bylo zesíleno pancéřování.

De Ruyter byl postaven pro námořnictvo Nizozemské východní Indie, kde měl působit společně s lehkými křižníky Jáva a Sumatra. Nizozemci předpokládali při nasazení lodí třídy De Ruyter, že k obraně území budou vždy připraveny minimálně dvě lodě. Jak již bylo zmíněno, De Ruyter byl stavěn v době hospodářské krize, která byla více než hmatatelná právě na jeho konstrukci. Svojí výzbrojí, především hlavní baterií pouhých sedmi děl ráže 150 mm byl poddimenzovaný a zcela tak zaostával za svými současníky, lehkými křižníky i svou pancéřovou ochrannou. Další nevýhodou byla rovněž absence těžších protiletadlových děl. Naproti tomu se mohl pochlubit vynikajícím systémem pro řízení palby.

Loď působila již od vypuknutí války v Nizozemské východní Indii. Po japonském útoku se De Ruyter pokoušel několikrát zastavit japonské útoky. V únoru 1942 byl poprvé poškozen během leteckého útoku u ostrova Bali, jeho poškození však nebylo vážné. Jeho konec však přišel o tři týdny později v bitvě v Jávském moři. Zde byl vlajkovou lodí kontraadmirála Karla Doormana, jenž velel spojenecké eskadře ABDA. Spojenci se střelci se silnějším japonským svazem a výsledkem noční bitvy byla naprostá porážka sil ABDA a potopení několika jeho lodí, včetně lehkého křižníku De Ruyter, jenž byl zasažen japonským torpédem a ve 2:30 se i s 345 členy posádky, včetně kontraadmirála Doormana potopil.

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      design by Jakub M.             admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt