Těžké křižníky třídy Hipper – Druhá světová válka – druhasvetova.com

 

Těžké křižníky třídy Hipper

Základní technické údaje: Prinz Eugen

Výtlak: standardní 14 475 t, plný 18 400 t, rozměry: délka 210,4 m, šířka 21,9 m, ponor 7,9 m, pohon: turbíny Brown Boveri o výkonu 132 000 shp ( 98 430 kW ), tři hřídele, rychlost: 33,4 uzlu, pancéřování: pás 70 – 80 mm, paluba 12 – 50 mm, výzbroj: osm 230 mm děl, dvanáct 105 mm univerzálních děl, dvanáct 37 mm protiletadlových děl, dvacet 20 mm protiletadlových děl, dvanáct 533 mm torpédometů, letadla: dva plovákové letouny, posádka: 1 450 důstojníků a mužů

Když nacistické Německo koncem 30. let začalo stavět těžké křižníky, šlo o ortodoxní konstrukce bez vlivu Panzerschiffe třídy Deutschland. První loď třídy Hipper, Admiral Hipper, byla spuštěna na vodu v únoru 1937. Dokončili ji po vypršení některých dohod, a proto byla co do výtlaku srovnatelná s velkými japonskými křižníky. Protože však nesla jen osmidělovou baterii hlavní ráže, měli Němci více prostoru pro pancéřování. Admiral Hipper byl z celé třídy nejznámější, účastnil se norského tažení v roce 1940, kdy byl taranován a poškozen svou vyhlédnutou obětí, britským torpédoborcem HMS Glowworm.

Koncem roku 1940 a počátkem roku 1941 měla úspěšné období jako korzár, poté se přesunula zpět do Norska, kde její přítomnost zčásti přispěla ke katastrofě konvoje PQ.17 v červenci 1942. Poslední den téhož roku spolu s kapesní bitevní lodí Lützow a torpédoborcem neúspěšně zaútočila u Severního mysu na konvoj JW.51B. Slabší doprovod britských torpédoborců udržoval Němce mimo dostřel po celé tři hodiny, než dorazila na pomoc skupina křižníků. Adolf Hitler reagoval na tuto dost nepodařenou akci rozkazem k vyřazení všech těžkých jednotek. Hipper tak přežil a dočkal se konce války v roce 1945.

Do zajetí padl i Prinz Eugen ( na obrázku ), známý především jako společník Bismarcka v květnu 1941 a později bitevních křižníků Scharnhorst a Gneisenau při jejich slavném úprku Kanálem. Po válce posloužil při zkouškách jaderných zbraní v Tichomoří. Zbrusu nový Blücher šel ke dnu v dubnu 1940 s těžkými ztrátami na životech po palbě norské pobřežní obrany, když vplul v čele invazních sil do Oslofjordu. Lützow byl v roce 1940 prodán Sovětům a Seydlitz nebyl nikdy dokončen.

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      design by Jakub M.             admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt