Taihó • Druhá světová válka • druhasvetova.com

 

Taihó

Základní technické údaje: Taihó

Výtlak standardní 29 300 t, plný 37 270 t, rozměry: délka 260,5 m, šířka 27,7 m, ponor 9,6 m, pohon: parní turbíny o výkonu 180 000 shp ( 134 225 kW ), čtyři hřídele, rychlost: 33,3 uzlu, výzbroj: šest zdvojených 100 mm protiletadlových děl a patnáct trojhlavňových 25 mm protiletadlových děl, letadla: 30 střemhlavých bombardérů Jokosuka D4Y Judy, 27 stíhacích letounů A6M Zero a 18 torpédonosných bombardérů Nakadžima B6N Jill, posádka: 2 150 důstojníků a mužů

Taihó.jpg

Po mnoha stránkách technicky nejmodernější japonská letadlová loď Taihó se vyznačovala jedinečnou konstrukcí. V roce 1939 zjistila japonská rozvědka, že britské letadlové lodě třídy Illustrious budou mít pancéřované paluby a tak byl v rámci Čtvrtého dozbrojovacího programu naplánován nový typ pancéřované letadlové lodě. Strašlivá jatka u Midway vedla k ještě většímu důrazu na nutnost pancéřované letové paluby a v roce 1942 byly objednány další dvě jednotky. Japonská konstrukce se podstatně lišila od britské koncepce krabice – hangáru, protože 75 mm pancíř chránil jen letovou palubu a to ještě jenom mezi výtahy.

Hangáry byly dva a také dolní hangár byl chráněn 35 mm pancířem. Loď měla rovněž pancéřový pás na čáře ponoru, poněkud velkorysejší, 150 mm v úrovni muničních skladišť a 55 mm nad strojovnou. Tolik pancíře mělo za následek nadmíru vysoko položené těžiště a pro zachování stability byli konstruktéři nuceni ve srovnání s třídou Šókaku ubrat jednu palubu nad čárou ponoru. To znamená, že dolní hangárová paluba byla těsně nad čarou ponoru a výtahové šachty zasahovaly až pod čáru ponoru.

Ve výzbroji byla použita nemodernější děla. Nový 100 mm Typ 98 s vysokou úsťovou rychlostí ve dvouhlavňových věžích. Poprvé byl použit přehledový radar. Uvažovalo se o kapacitě 84 letounů, ale když byla loď hotová, našlo se jich jen 75. Letouny by byly k mání, ale chyběly posádky. Kýl nové letadlové lodi, nazvané Taihó, byl položen v červenci 1941 a v březnu 1944 se vydala na moře. Ihned byla přidělena k 1. divizi letadlových lodí a odeslána spolu s Šókaku a Zuikaku do Singapuru. Jakmile skončil výcvik její letecké skupiny, byla 1. divize odeslána doTawi Tawi na jihu Filipín k 1. pohyblivému loďstvu. Během bitvy ve Filipínském moři 19. června z Taihó právě vzlétly letouny, když americká ponorka Albacore vypálila vějíř šesti 533 mm torpéd, z nichž jedno zasáhlo cíl. Přestože došlo k protržení palivových nádrží, rychlost Taihó poklesla jen o málo a posádka se chystala překrýt prkny zablokovaný přední výtah, aby mohl pokračovat letový provoz. Lodí se však šířily smrtelné benzínové výpary a asi pět hodin po zásahu torpéda nějaká nešťastná náhoda, pravděpodobně jiskření spínače elektrického čerpadla způsobila kolosální výbuch. Pancéřová letová paluba byla roztržena vpůli, stěny hangáru rozmetány do stran a zdá se, že bylo proraženo i dno. O 90 minut později se vrak Taihó potopil a vzal s sebou kromě 500 mužů celou posádku.

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      design by Jakub M.             admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt