Třída Spica - druhá světová válka | druhasvetova.com

 

Třída Spica

Základní technické údaje: Třída Spica

Výtlak: standardní 795 t, plný 1 020 t, rozměry: délka 83,5 m, šířka 8,1 m, ponor 2,55 m, pohon: dvě sady parních turbín o výkonu 14 168 kW ( 19 000 shp ), dva hřídele, rychlost: 34 uzlů, výzbroj: tři jednohlavňová 100 mm děla, čtyři zdvojená a dvě jednohlavňová 20 mm protiletadlová děla a dva jednohlavňové kulomety ráže 13,2 mm, čtyři jednohlavňové nebo dva zdvojené 450 mm torpédomety a až 20 min, posádka: 119 důstojníků a mužů

Střída Spica.jpg

Stejně jako Němci i italské námořnictvo upřednostňovalo stavbu doprovodných lodí charakteru zmenšených torpédoborců, zpravidla označovaných jako torpédovky. Přestože do poloviny 20. let vznikla dlouhá řada příbuzných tříd, teprve po desetileté přestávce následovalo 32 jednotek třídy Spica, stavěných v letech 1932 – 1937. Jejich konstrukce byla ovlivněna tehdy dokončovanými torpédoborci třídy Maestrale, ale přestože se jim celkovým vzhledem podobaly, postrádaly mohutný komín větších lodí, protože měly jen jednu kotelnu. Hlavní výzbroj tvořila 100 mm děla nového vzoru s úctyhodným dostřelem 16 kilometrů. Protože byla lafetována jen jednotlivě, nesla loď tři v obvyklém uspořádání, jedno na přídi a dvě stupňovitě na zádi.

Přestože předchozí torpédovky byly vyzbrojeny 533 mm torpédomety, vrátily se Spicy ke starším 450 mm torpédometům s mnohem menší účinností a dostřelem. Z jakýchsi podivných důvodů byly původně montovány jednotlivě na bocích, později byly nahrazeny logičtějšími dvouhlavňovými torpédomety ve střední čáře. Jako většina ostatních italských lodí mohly klást miny, ale byly vybaveny také jako rychlé minolovky s nápadnými paravány a dalším vybavením na samé zádi. V rámci válečného programu výstavby byla plánována také skupina 42 lodí zdokonalené třídy Spica. Ta byla známa jako třída Ariete a jen 16 lodí se dočkalo položení kýlu, většinu z nich dokončili až Němci po italské kapitulaci.

Ze 32 Spic bylo za války ztraceno 23 a pár jich bylo poněkud záhadně prodáno švédskému námořnictvu. Airone a Ariel byly společně potopeny v říjnu 1940, když spolu s dalšími nerozumně zaútočily na britské křižníky doprovázející jeden z prvních maltských konvojů. Hlavní podíl na jejich potopení měl HMS Ajax, který také poškodil torpédoborce Artigliere a Aviere. Prvně jmenovaný se pak potopil při vlečení na laně. O rok později byla ztracena druhá dvojice, Aldebarab a Altair, v minovém poli položeném v Aténském zálivu britskou ponorkou HMS Rorqual.

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      design by Jakub M.             admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt