HMS Perseus a HMS Pioneer
Základní technické údaje: HMS Perseus a HMS Pioneer
Výtlak: standardní 13 3000 t ,rozměry: délka 211,8 m ,šířka 24,4 m, ponor 5,6 m, pohon: parní turbíny o výkonu 42 000 shp ( 31 319 kW ), dva hřídele, rychlost: 25 uzlů, pancéřování: minimální, výzbroj: tři čtyřhlavňová dvouliberní protiletadlová děla a deset 20 mm protiletadlových děl, letadla: žádná ( šlo o dílenskou letadlovou loď ), posádka: údaj není znám
Operace na Dálném východě byly vedeny daleko od vybudovaných základen a dílenských zařízení. Vysoká míra opotřebení letounů vyžadovala opravy výměnným způsobem a aby se udržela bojeschopnost prvoliniových letadlových lodí, používaly se k těmto výměnám ve značné míře doprovodné letadlové lodě. Opravy lehce poškozených letounů nebo běžná údržba mohly probíhat přímo na bojových letadlových lodích, ale pro nedostatek místa a času muselo být všechno složitější odesláno do opravny, která vzhledem k okolnostem musela být plovoucí. Protože jediná specializovaná dílenská letadlová loď Unicorn byla neustále používána pro bojové úkoly, byly vybrány dvě z nových lehkých letadlových lodí jako její náhrada.
Postrádaly druhý hangár, byly poněkud rychlejší a vypadaly nedokončené, protože měly na okrajích paluby jen několik nosníků, běžných u bojových letadlových lodí. HMS Perseus i HMS Pioneer byly dokončeny před koncem války, ale jen Pioneer se dostal s 11. ACS na bojiště, když dorazil na Dálný východ těsně před japonskou kapitulací. Paradoxem je, že dříve za války, když mohly být užitečně, by byly takřka určitě nuceny plnit bojové úkoly a přenechat týlové zabezpečení doprovodným letadlovým lodím, zatímco v době míru byl počet aktivních letadlových lodí tak malý, že neodůvodňoval jejich existenci. Kvůli nedostatečnému využití po válce byl Pioneer sešrotován již v roce 1954. Perseus byl málem reaktivován během suezské krize v roce 1956, ale pak byl v roce 1958 též sešrotován.