HMS Nelson – Druhá světová válka – druhasvetova.com

 

HMS Nelson

Základní technické údaje: HMS Nelson

Výtlak: standardní 33 313 t, plný 38 400 , rozměry: celková délka 216,4 m, šířka 32,3 m, ponor 8,5 m, pohon: parní turbíny o výkonu 45 000 shp ( 33 556 kW ), dva hřídele, rychlost: 23 uzlů, pancéřování: pás 330 – 356 mm, paluby 95 – 159 mm, věže a barbety 381 – 406 mm, výzbroj: devět 406 mm děl, dvanáct 152 mm děl, šest 120 mm protiletadlových děl, 16 dvouliberních pompomů a osm 12,7 mm protiletadlových kulometů a dva 622 mm torpédomety, letadla: žádná, posádka: 1 314 důstojníků a mužů

Ve chvíli vypuknutí války byly HMS Nelson a sesterská loď Rodney nejmodernějšími bitevními loděmi v britské výzbroji. Byly dokončeny v roce 1927 a šlo o jediné bitevní lodě, jejichž novostavbu povolovala Royal Navy Washingtonská dohoda. Jako takové podléhaly přísným omezením, aby se vešly do standardního výtlaku 35 000 tun a současně nesly 406 mm děla a silný pancíř.

Konstruktéři použili mnoho neobvyklých řešení, aby dodrželi požadavky, včetně pancéřování podle schématu všechno nebo nic a soustředění všech tří 406 mm věží před můstkem a všech 152 mm děl na zádi. Dalším důležitým zlepšovákem, utajovaným ještě dlouho po 2. světové válce, bylo použití tekutého pancíře čili svislých přepážek vyplněných kapalinou pod čárou ponoru. Náplň 2 800 tun vody v těchto oddílech měla rozptýlit energii výbuchu torpéda na rozsáhlou plochu přepážek. Standardní výtlak obou lodí se pohyboval ještě 1 300 tun pod smluvním limitem, ale jen díky tomu, že v době míru nebyly tyto oddíly zaplavovány.

Nelson byl velmi těžce poškozen magnetickou minou při vplutí do Loch Ewe v prosinci 1939 a opravoval se do srpna 1940. V září 1940 opustil Home Fleet a připojil se k Force H při doprovodu maltských konvojů. Dne 27. září byl zasažen na přídi italským leteckým torpédem, ale bezpečně se vrátil do Gibraltaru. Nelson dělostřelecky podporoval námořní výsadek v severní Africe, na Sicílii a v Itálii a na jeho palubě bylo podepsáno příměří mezi Itálií a Spojenci v Grand Harbour na Maltě 29. září 1943. V září 1944 odplula  loď do Spojených států k modernizaci a o pět měsíců později vyrazila do Východní Indie jako vlajková loď Východního loďstva. Po návratu koncem roku 1945 vystřídala sesterskou loď Rodney jako vlajková loď Home Fleet ve Scapa Flow. Jako čerstvě modernizovaná zůstala ve výzbroji a v roce 1946 byla zařazena k Výcvikové eskadře v Portlandu, kde zůstala další dva roky. Spolu se sesterskou lodí byla v roce 1948 trvale ukotvena ve Firth of Forth a používaly se jako cvičný cíl pro letecké bombardování, poté šly obě do šrotu. Obě lodě byly silně podceněny a je jisté, že v roce 1939 patřily k nejmohutnějším bitevním lodím vůbec a používaly mnohem více moderních prvků než soudobé konstrukce jiných zemí.

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      Design by Jakub M.      o tomto webu \ kontakt