Naval Aircraft Factory N3N • Druhá světová válka • druhasvetova.com

 

Naval Aircraft Factory N3N

Základní technické údaje: Naval Aircraft Factory N3N – 3

Typ: dvoumístný výcvikový letoun, pohonná jednotka: hvězdicový pístový motor Wright R – 760 – 2 ( nebo obdobný model ) Whirlwind o výkonu 235 k, výkony: max. rychlost 203 km/h ve výšce 1 524 m, dolet přibližně 756 km, dostup 4 633 m, hmotnost: prázdná 948 kg, plná 1 266 kg, rozměry: délka 7,77 m, rozpětí 10,36 m, výška 3,3 m, výzbroj: žádná

NAF N3N - 3.jpg

Naval Aircraft Factory ( Námořní letecká továrna ) byla založena v roce 1918 na půdě Loděnice Námořnictva Spojených států amerických ve Filadelfii ve státě Pensylvánie. Vznikla za účelem poskytnout americké námořní letecké organizaci, tehdy relativně nově vzniklé, vlastní výrobní a testovací prostory a zařízení. V nich již od prvních dní jejich existence probíhala stavba letadel a díky tomu přišla továrna brzy i s několika vlastními designy. Nejimpozantnějším z nich byla z Felixtowe odvozená série PN dvoumotorových hlídkových létajících člunů. Na počátku 30. let výrobní aktivity továrny poněkud upadly do pozadí a ta se zaměřila zejména na testování materiálů, konstrukcí, motorů, katapultovacích zařízení a dalších výrobků určených pro použití v námořním letectví. Kromě toho se zabývala vypracováním specifikací a standardů pro námořní letadla.

V roce 1935 schválil americký Kongres nařízení, podle nějž muselo být nejméně 10 % letadel a motorů zakoupených americkým námořním letectvem vládní výroby. V té době pracovalo Námořnictvo Spojených států na vývoji aerodynamicky tvarovaného výcvikového dvojplošníku pro vlastní potřebu. Ten se posléze začal vyrábět, jako Naval Factory N3N. Prototyp XN3N – 1 vzlétl poprvé v srpnu 1935 a měl nahradit tehdy používané výcvikové dvojplošníky Consolidated NY – 2 a NY – 3. Konstrukce byla uzpůsobena pro použití klasického kolového nebo plovákového podvozkového uspořádání. Po několika drobných vylepšeních zahájila Naval Aircraft Factory sériovou výrobu, přičemž první výrobní model N3N – 1 poháněl hvězdicový motor Wright J – 5 ( R – 790 ) Whirlwind o výkonu 220 – 240 k, jejichž dostatečné množství mělo tehdy americké námořnictvo k dispozici.

Některé pozdější exempláře verze N3N – 1 měly namísto tohoto motoru, modernější motor Wright R – 760 Whirlwind a později byla řada již existujících N3N – 1 převybavena tímto motorem. Vyrobeno bylo zhruba 180 strojů N3N – 1 a poté firma přikročila k výrobě asi 816 letounů verze N3N – 3 s modifikovanými ocasními plochami. Tato verze již nesla motor R – 760 jako standardní vybavení a stala se primárním výcvikovým letounem námořnictva USA za 2. světové války. Mohla být provozována jak s kolovým, tak i plovákovým podvozkem. Kvůli typickému žlutému nátěru těchto velmi oblíbených výcvikových letadel se jim přezdívalo Žlutá hrozba. Na těchto strojích létali rovněž britští piloti prodělávající výcvik ve Spojených státech. Čtyři exempláře létaly také u Pobřežní stráže USA. Určitý počet letounů s plovákovým podvozkem si námořnictvo ponechalo i po válce a několik z nich zůstalo v provozu až do roku 1961. Byly to poslední dvojplošníky ve službách amerického vojenského letectva.

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      design by Jakub M.             admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt