Grumman TBF Avenger – Druhá světová válka – druhasvetova.com

 

Grumman TBF Avenger

Základní technické údaje: Grumman TBF Avenger

Typ: třímístný palubní torpédonosný bombardovací letoun, pohonná jednotka: hvězdicový pístový motor Wright R – 2600 – 20 o výkonu 1 616,8 kW ( 1 900 koní ), výkony: max. rychlost 444 km/h, počáteční stoupavost 628m/min, dostup 9 174 m, dolet 1 625 km, hmotnost: prázdná 4 783 kg, plná 8 117 kg, rozměry: délka 12,48 m, rozpětí 16,51 m, výška 4,7 m, výzbroj: dva pevné dopředné kulomety v křídlech ráže 12,7 mm, 12,7 mm kulomet ve hřbetní střelecké věži a 7,62 mm kulomet ve spodním střelišti, 907 kg pum nebo jedno torpédo v pumovnici

Letoun s předurčeným osudem jednoho z nejlepších torpédonosných bombardérů 2. světové války, Grumman TBF Avenger ( mstitel ), se do boje poprvé dostal za velké bitvy u ostrova Midway. Prototyp XTBF – 1 poprvé vzlétl 1. srpna 1941 a okamžitě nato následovala objednávka na 268 sériových letounů. První sériový TBF – 1 se objevil v lednu 1942. Peruť VT – 8, dostala tyto stroje v průběhu května. Čtvrtého června vyslala VT – 8 šest svých letounů do prostoru zničující bitvy o ostrov Midway, zpět se vrátil jediný – s jedním střelcem mrtvým a druhým raněným. Navzdory takovému nešťastnému začátku bojových akcí se produkce stále zvyšovala a k firmě Grumman se připojila i společnost General Motors, jež začala letouny vyrábět pod označením TBM – 1.

Existovaly i subvarianty TBF – 1C s dvojicí 20 mm kanonů v křídlech, TBF – 1B, vyráběný pro Velkou Británii, kam Američané dodávali zbraně na základě Smlouvy o půjčce a pronájmu, TBF – 1D a TBF – 1E s protilodním radarem a TBF – 1L se světlometem v pumovnici. Celkem vzniklo, včetně všech subverzí 2 290 letounů TBF – 1 a 2 882 TBM – 1.

Firma General Motors ( Eastern Division ) navíc vyprodukovala 4 664 letounů TBM – 3 s motorem R – 2600 – 20, v čemž jsou započteny i subvarianty téhož charakteru jako ty, jež vznikly z TBF – 1. Velká Británie odebrala 395 letounů TBF – 1B a 526 strojů TBM – 3B. Nový Zéland dostal 63 Avengerů. Posledními válečnými verzemi se staly modifikace TBM – 3P – průzkumný typ s kamerami a TBM – 3H s vyhledávacím radarem. Ve výzbroji letectva Námořních sil Spojených států tyto stroje létaly až do roku 1954.

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      Design by Jakub M.      o tomto webu \ kontakt