Curitss C-46 Commando • Druhá světová válka • druhasvetova.com

 

Curtiss C – 46 Commando

Základní technické údaje: Curtiss C – 46 Commando

Typ: výsadkový a transportní letoun, pohonná jednotka: dva 18válcové hvězdicové vzduchem chlazené pístové motory Pratt a Whitney R – 2 800 – 43 o výkonu 1491,4 kW ( 2 000 koní ), výkony: max. rychlost 425 km/h ve výšce 3 962 m, dostup 8 412 m, dolet 3 701 km, hmotnost: prázdná 13 374 kg, plná 21 773 kg, rozměry: rozpětí 32,92 m, délka 23,27 m, výška 6,71 m, výzbroj: žádná

Stejně jako mnohem slavnější letoun Douglas C – 47 i Curtiss C – 46 Commando vznikl původně pro civilní účely. Prototyp CW – 20 s pohonem tvořeným dvojicí motorů Wright Cyclone 586 – C14 – BA2 o výkonu 1193,1 kW ( 1 600 koní ) poprvé vzlétl 26. března 1940. V původní podobě se letoun vyznačoval dvojitými svislými ocasními plochami, jež ale brzy nahradila jednoduchá směrová kormidla s jedinou kýlovkou. V září 1940 dostala firma velkou objednávku na militarizovanou verzi s motory Pratt a Whitney Double Wasp, nesoucí označení C – 46.

První sériové stroje C – 46 se staly představiteli nejvýznamnější série C – 46A s dvojitými nákladovými dveřmi a hydraulickým zvedákem. Tato výbava umožňovala posádce naložit letoun i bez pomoci pozemního personálu. Dalšími významnými modifikacemi se staly verze C – 46D s upravenou přídí a dveřmi použitelnými i pro výsadky parašutistů a C – 46F s výkonnějšími pohonnými jednotkami a seříznutými konci křídel. Model C – 46E se mohl pochlubit přídí se stupněným čelním štítkem. Do služby letouny C – 46 vstoupily v polovině roku 1942 a zpočátku se používaly především v okrajových oblastech. Operační působnost ale později pokryla i trasy přes jižní Atlantik, kudy letouny dopravovaly materiál spojeneckým silám v severní Africe, nejrozsáhlejšího použití se ale dočkaly v Evropě a na Dálném východě. Nejslavnější se pak stala zásobovací trasa přes Hrb, tedy přes Himaláje, tvořící přirozenou překážku mezí Indií a Čínou. Létání na této trase znamenalo vypořádat se s hornatým terénem pod letounem a používat zrádná nouzová letiště, přičemž náklad velmi často představovala munice a pohonné hmoty.

V posledních dvou válečných letech se C – 46 podílely na valné většině transportních operací v Tichomoří, přičemž je zde používaly jak Americké armádní letectvo, tak i letecké složky Sboru námořní pěchoty Spojených států. Námořní pěchota své stroje označovala R5C – 1. Konec války znamenal i ukončení výroby tohoto tažného koně celého konfliktu. Celkem vzniklo 3 180 letounů C – 46 všech verzí, mnoho jich zůstalo ve službách amerického letectva po celou dobu korejské války, dokonce až do počátečního období války ve Vietnamu. Nevelké množství těchto strojů slouží u malých civilních dopravců dodnes.

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      design by Jakub M.             admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt