Boeing Stearman • Druhá světová válka • druhasvetova.com

 

Boeing Stearman

Základní technické údaje: Boeing Stearman PT – 13D Kaydet

Typ: dvoumístný výcvikový letoun, pohonná jednotka: hvězdicový pístový motor Lycoming R – 680 – 17, výkony: max. rychlost 199,6 km/h na hladině moře, dostup 3 475 m, dolet 813 km, hmotnost: plná 1 232 kg, rozměry: délka 7,63 m, rozpětí 9,8 m, výška 2,79 m, výzbroj: žádná

Boeing Stearman.jpg

Jeden z klasických amerických lehkých letounů, Stearman, získal svou nesmrtelnost díky tomu, že na něm své první letecké zkušenosti a dovednosti získávala většina začínajících pilotů, kteří na straně Spojenců později ve 2. světové válce létali na frontových bojových letounech. Původ pravého jména tohoto letounu je sám o sobě zajímavým příběhem. Většinu strojů, kterým se obvykle říká Stearman, vyrobila firma, která byla ve skutečnosti součástí leteckého impéria Boeing, ale někdy býval tento typ označován též jako Kaydet, zřejmě poprvé tomu tak bylo v Kanadě.

Předchůdcem série Stearman Aircraft Co., byl dvoumístný výcvikový dvojplošník X70 z let 1933 – 1934. Prvním zájemcem bylo Námořnictvo Spojených států amerických, na jehož žádost byl původní model NS – 1 z roku 1935 vybaven hvězdicovým motorem Wright Whirlwind o výkonu 220 – 225 koní. Brzy následovala objednávka ze strany armády Spojených států, z níž vzešla série výcvikových PT – 13, poháněných hvězdicovými motory Lycoming R – 680. Většina těchto letadel byla označena jako Model 73 nebo 75. V letech 1938 – 1939 přešla firma Stearman pod ochranná křídla Boeingu jako jeho pobočka ve Wichitě a většina výrobních modelů Stearman byla nyní označována jako letadla Boeing.

Výroba pro americké námořnictvo pokračovala pod označením N2S – 1 až NCS – 5, přičemž tyto modely byly vybaveny motory Continental R – 670 nebo Lycoming R – 680. Pro americký Letecký sbor byly zase určeny série PT – 13, PT – 17, PT – 18 a PT – 27. Poslední z nich byl model určený k dodávce do Kanady, a to na základě leasingové dohody mezi oběma zeměmi. Některá z těchto letadel měla uzavřenou a vytápěnou pilotní kabinu, ostatní modely Stearman byly výcvikové stroje s otevřeným kokpitem. Na základě standardizace modelů amerického námořnictva a americké armády se objevily v podstatě totožné verze N2S – 5, respektive PT – 13D. Všechna tato letadla posléze odvedla neocenitelné služby jako primární výcvikové stroje pro americké letce ve Spojených státech a v severní Americe vycvičené piloty Velké Británie a zemí Commonwealthu. Přesný počet vyrobených letounů je předmětem debat, ale bylo jich vyrobeno zcela jistě více než 9 000. Menší množství navíc putovalo k civilním provozovatelům, nebo včetně několika ozbrojených modelů byly některé vyvezeny do zemí jako například Filipíny, Argentina, Brazílie a Venezuela. Po válce bylo mnoho Stearmanů prodáno na civilním leteckém trhu, některé se dokonce používaly k zemědělským postřikům a velké množství letadel se dodnes dochovalo v soukromých rukách.

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      design by Jakub M.             admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt